Elisa Speváková

KULTURNÍ CHOVÁNÍ DIVADELNÍHO PUBLIKA

SE ZAMĚŘENÍM NA GENERACI Z (MLADÉ PUBLIKUM VE VĚKU 15–18 LET)

Výzkum byl podpořen Studentskou grantovou soutěží DAMU

Úvod

Impulzem pro vznik článku Kulturní chování divadelního publika byl poznatek, že Magistrát hlavního města (MHMP) pracuje s nejnovějšími daty o kulturním chování Pražanů z roku 2023, které pro MHMP a městskou organizaci pro rozvoj kultury Kreativní Prahu (KREP) zpracoval Ústav empirických výzkumů STEM (STEM)^[1] a díky tomu existuje obecný přehled o kulturním životě Pražanů. Pro další rozvoj příspěvkových organizací a práci s jejich diváky^[2] je ale potřeba mít konkrétnější data jednotlivých organizací. V českém prostředí zároveň obecně chybí data o kulturním chování mladých lidí, kteří si v průběhu dospívání vytváří vlastní kulturní návyky a stávající se z nich potencionální návštěvníci kulturních akcí a organizací. Segment mladého publika a znalost o něm je pro současné kulturní organizace často žádaný. Téma kulturního chování je hlouběji zpracováno ve stejnojmenné diplomové práci (2025).

Výzkum popsaný v článku se věnuje chování divadelního publika vybrané divadelní příspěvkové organizace, konkrétně MHMP – Městských divadel pražských (MDP). Cílem bylo získat data o mladém publiku. Jedná se o kombinaci kvantitativního a kvalitativního výzkumu zaměřeného na mladé lidi ve věku 15–18 let (neboli generaci Z^[3]), kteří navštívili vybrané divadlo skrze lektorské a doprovodné programy pro školy. Umění nejen významně přispívá k rozvoji společnosti, ale zároveň vzdělává mladé lidi a dospívající nejen v umělecké oblasti – pomáhá rozvoji osobnosti či utváření vlastních hodnot, společenské odpovědnosti atd. Mladí lidé si mohou vytvářet vztah ke kultuře skrze prostředí ve kterém vyrůstají nebo se pohybují. Obvykle k setkání s divadlem dochází skrze blízkou osobu jako je rodič, učitel či vrstevník. Někteří se poprvé s divadelním prostředím setkávají prostřednictvím školy, pro které vznikají lektorské programy nebo skrze Klub mladého diváka. Cílem bylo tedy popsat zmíněný segment a jeho kulturní chování. Výzkumné otázky byly například tyto: Chodí do divadla jejich rodiče? Navštěvují divadlo se školou nebo sami či s vrstevníky? Jaká je jejich motivace k návštěvě divadla? Jaké překážky jim v návštěvě brání? Kde hledají aktuální informace o kulturním dění v Praze?

Kulturní chování

Existuje mnoho zahraničních studií a výzkumů, které zkoumají nejen motivace návštěvníků kulturních akcí. Relevantní zdroje a data najdeme pod heslem kulturní participace (cultural participation). V českých výzkumech, jako například již zmíněném výzkumu STEM, se potkáme spíše s pojmem kulturní chování, proto se v článku používá tento termín. V Praze se datové analýze publika věnuje Kreativní Praha, která v roce 2023 realizovala výzkum kulturního chování Pražanů. Další data o pražském publiku má také Institut pro plánování a rozvoj hl. m. Prahy. Odbor kultury města Brna nechal provést v roce 2021 kvalitativní průzkum o vnímaní kultury brněnských obyvatel.^[4] Celorepublikový kontext najdeme i v níže citované publikaci o Kultuře v krajích České republiky.^[5] Zmíněné a další studie včetně dat, která popisují české publikum, jsou detailněji popsány v navazujících kapitolách.

Kulturní chování nezahrnuje jen nákup vstupenek a pasivní spotřebu kultury, což spadá spíše pod spotřební chování, jež je součástí marketingových strategií. Marketing jakožto nástroj managementu pomáhá organizacím získat diváky, viz kapitoly výše. Kulturní chování představuje účast na různých formách kulturních aktivit a akcí – v pasivní formě jako návštěvu kulturní akce nebo instituce, ale také i aktivní zapojení do umělecké činnosti, sdílení, spoluutváření kulturních hodnot, pomoc kulturním organizacím nebo podpora svých dětí v kulturním zapojení. „Je velmi obtížné v jednotlivých zemích – natož globálně – dosáhnout shody na přesných definicích toho, kdy někdo přestává být ‚pasivním‘ divákem a začíná se stávat ‚aktivním‘ účastníkem. Vzhledem k tomu, že nejaktivnější účast se obvykle odehrává nekoordinovaným způsobem prostřednictvím malých, často převážně sociálních organizací […].“^[6] Sociolog Jiří Šafr rozděluje kulturní participaci na pasivní účast a tu dělí dále na tři sféry – městskou kulturu (divadlo, kino, koncerty či galerie atd.), lokální kulturu (folklórní oslavy, plesy, ochotnická představení) a na vlastní kulturní aktivitu (umělecká tvorba, zapojení do kulturních spolků apod.).^[7] V některých teoretických přístupech se naopak setkáváme s trojčlenným členěním kulturní participace, které zahrnuje předpoklad, že kulturní participace nevzniká pouze jako vztah mezi účastníkem a kulturní institucí (viz Obrázek č. 1). Jedinec, který se neúčastní formálních kulturních akcí, může být přesto kulturně aktivní prostřednictvím tzv. každodenní participace. Ta zahrnuje běžné volnočasové aktivity, jako je sledování médií či hraní společenských her, a vychází z teoretických konceptů například Jilla Ebreyho nebo Andrewa Grahama Milese.^[8] Participace na kultuře není založena pouze na produktech, které divák dostává, ale je spojována se zážitky, emocemi nebo souvisí i se společenským statusem.^[9] Výzkum kulturního chování publika pomáhá kulturním organizacím, ale třeba i jejich zřizovatelům, k lepšímu pochopení aktivit a postojů, které jedinec – v případě článku divák, projevuje v souvislosti s kulturou a uměním. „Kulturní chování se vztahuje k širokému pojetí kultury a zaměřuje se nejen na veřejně financované kulturní nabídky a takzvanou vysokou kulturu, ale také na kulturní nabídky pro volný čas. […]nezabývá se pouze pasivní účastí a otázkou, kdo kulturu navštěvuje. Studuje také, do jaké míry dochází k aktivní účasti na kulturním životě, například prostřednictvím (spolu)produkce nebo (spolu)tvorby kulturního obsahu.“^[10]

Obrázek č. 1 – Tři typy kulturní participace

Z pohledu divadla můžeme studovat návštěvníky a jejich zájem o různé formy a žánry divadelní produkce. Chování lidí, kteří chodí na kulturní akce, se projevuje v mnoha oblastech, jako jsou volba trávení volného času, kulturní preference a vkus, aktivní zapojení do kulturního dění, konzumace kultury v domácím prostředí a motivace. S tím souvisí i bariéry, které brání v návštěvě kulturní instituce. „Motivace konzumovat jednotlivé žánry je podmíněna kulturním kontextem konkrétní země, společenskými faktory, osobními i psychologickými charakteristikami jednotlivce. Zároveň může být specifická pro konkrétní publikum konkrétní kulturní organizace.“^[11] Publikum v tomto kontextu představují lidé, kteří chodí například do divadla, ale i lidé, kteří žijí ve vybrané lokalitě a na kulturní akce nechodí. Můžeme ho zkoumat jak na úrovni skupin (organizace, zaměstnanci, program), tak i celé společnosti jako populace nebo odvětví. Tím má výzkum kulturního chování přesah i do společenských věd. Otázky, které si v rámci výzkumu můžeme klást, jsou: kdo chodí za kulturou nebo kdo konzumuje kulturu, jak často ji navštěvuje nebo konzumuje, kde ji konzumuje nebo kam za ni chodí, proč chodí na kulturní akce a jaké jsou jeho motivace, jak a podle čeho dělá rozhodnutí ohledně participace, jaké jsou bariéry k návštěvě atd. Stejně jako u jiných společenskovědních oborů může být chování ovlivňováno různými faktory jako kulturní kapitál, rodinné zázemí, sociální třída, vzdělání, ekonomický kapitál, místo bydliště, věk, pohlaví, dostupnost a preference jednotlivce. Neexistuje žádná jednotná metodologie, která by určovala, co musí být součástí výzkumu kulturního chování. Záleží vždy na zadavateli či výzkumníkovi, zdrojích kulturních organizací a konkrétních cílech týkajících se konkrétního publika.^[12] Na základě získaných dat je potom možné sestavovat segmentaci vybraného publika.

Generace Z

Generace je skupina lidí narozených v určitém časovém období, kteří sdílí podobné historické, kulturní a společenské zkušenosti. Lidé narození od poloviny 90. let 20. století přibližně do roku 2009/2010 patří do tzv. generace Z. Ta je v posledních letech často skloňována například v kontextu pracovního trhu, politických preferencí, nákupních zvyků či životního stylu. Tito lidé vyrůstali v době rozvoje internetu a později i se sociálními sítěmi. Online svět, využívání umělé inteligence nebo rozšířená realita jsou proto nedílnou součástí jejich životů. Jejich prostřednictvím spolu mohou jednoduše komunikovat, ale zároveň pro ně představují zdroj jistého druhu zábavy. Stejně tak se jedná o rychlou zkratku k informacím i vzdělávání, jejíž stinnou stránkou je prostor pro dezinformace a negativní vliv influencerů. V digitálním světě se tato generace cítí opravdu jako doma. Častým stereotypem v myšlení o generaci Z je, že svou pozornost přikládají pouze online světu a netráví svůj čas venku. Dle analýzy České rady dětí a mládeže tráví mladí lidé (ve věku mezi 18 až 30 lety) po pandemii covidu-19 více času se svými blízkými a přemýšlí nad tím, za co utrácejí peníze.^[13]

Díky rychle se vyvíjejícímu světu a technologiím a snazšímu přístupu k informacím inklinují mladší lidé k dřívějšímu duševnímu i emocionálnímu dospívání než předešlé generace – a tím i k dřívějšímu hledání sebevyjádření.^[14] To může mít vliv na výběr kulturní akce, kdy budou vyhledávat program spíše pro dospělé publikum než pro děti. Usilují o seberealizaci v ranějším věku a budují si vlastní online identitu.^[15] Pro část této generace jsou také oproti předchozí generaci Y nebo X^[16] důležitá témata jako udržitelnost, well-being, lidská práva apod., která hýbají současným diskurzem, ale zároveň někdy vytváří i mezigenerační spory. Proto například v rámci spotřebního chování preferují značky, které naplňují podobné hodnoty, jako jsou ty jejich. Každý den přijímají díky digitálně propojenému světu nespočet informací a vjemů skrze obrazovky.^[17] Oproti předešlé generaci upřednostňují zážitky, které nemusí být pouze online, před materiálními věci. „[…]generace Z potřebuje spíše aktivní než pasivní zážitky z umění. Nemá zájem o chrám na kopci pro tiché rozjímání, ale chce, aby její zážitky z umění byly stejně personalizované a interaktivní jako ty virtuální. Chce okamžité spojení s lidmi a jejich příběhy, chce plynule přecházet mezi vysokou a nízkou kulturou […].“^[18] „Zetkaři“ jsou pragmatičtí a nonkonformisté, což se projevuje například v hledání rovnováhy mezi pracovním a soukromým životem. Tato otázka pro část lidí starší generace nemusí být významná.^[19] Česká generace Z zcela vyrůstala v demokratickém státě, ale hlavně ve světě tržní ekonomiky. To všechno ovlivňuje i jejich chování, které se projevuje oproti jejich rodičům a prarodičům jinak.

Segment mladého publika

Mladé publikum představuje strategicky důležitý segment pro udržitelný rozvoj a budoucí fungování divadelních i dalších kulturních institucí. „[…]klíčovým obdobím, kdy se zájem o divadlo stejně jako i další volnočasové aktivity utváří, je právě období dětství a dospívání. Případy, kdy člověk ‚objeví‘ divadlo ve vyšším věku, například díky novému okruhu přátel či speciálním programům, jsou poměrně vzácné, byť i to se děje. Naopak lidé, kteří si k divadlu našli cestu v raném věku, jsou jím často provázeni celý život.“^[20] S ohledem na výše uvedené charakteristiky lze předpokládat, že kulturní chování generace Z bude výrazně ovlivňováno online prostředím, aktuálními společenskými tématy a s nimi spojenými zážitky. Tyto faktory zároveň formují způsob výběru kulturních událostí i volbu platforem, na nichž mladí lidé vyhledávají informace. Z pohledu teorie typologie diváků lze mladé lidi zařadit spíše do kategorie současného, resp. moderního diváka, pro něhož je charakteristická převážně příležitostná návštěva divadelních představení. „Stěžejní výzvou dnešního arts managementu je přilákání a získání diváků z řad mladé generace. Role divadelního umění se v dnešním světě mění. […] divadla soutěží s vysokým množstvím alternativních způsobů pro trávení volného času, z nichž většina je technologicky atraktivnějšími. […] Klasická divadla po celém světě se potýkají s trendem stárnutí věrných a loajálních diváků a také obecně s trendem poklesu návštěvnosti. Schopnost přilákat mladé diváky ke klasickému divadlu se stává klíčovou otázkou pro zachování existence divadla jako takového.“^[21] Dle ředitelky Klubu mladého diváka v Praze Barbory Werner mají mladí lidé rozmanité preference tematicky i žánrově, ale divadlo pro děti je již neoslovuje.^[22]

Americká studie, která se věnovala v roce 2024 vnímání broadwayské produkce u generace Z a mileniálů, ukazuje, že mladé lidi zajímá živé umění, jenom se o něm spíše nedozví. Skoro třičtvrtě dotazovaných v rámci studie hledá víceméně všechny informace na sociálních sítích. Celkem 37 % respondentů uvedlo, že nikdy neviděli reklamu na broadwayskou show či jinou podobnou inscenaci na sociálních sítích.^[23] Pro divadla z toho nevyplývá nutnost omezit komunikaci výhradně na sociální sítě, ale spíše potřeba reflektovat specifika komunikačního chování nastupující generace a brát v potaz využití tohoto komunikačního kanálu při oslovování mladých lidí. A to platí i pro divadla v českém prostředí. „Polovina teenagerů ve věku dvanácti až devatenácti let v Česku divadlo nenavštíví během roku vůbec. Je pak obtížné si představit, že tito lidé budou mít v dospělosti o jeho navštěvování zájem, dokáží si z nabídky divadel vybrat a budou se při samotné návštěvě cítit dobře.“^[24] Diskuze na konferenci CAPACOA Kanadské asociace divadelního umění (Canadian Association for the Performing Arts) v roce 2023 hledala odpověď na to, zda současné divadlo oslovuje mladé lidi. Z ní vychází například to, že preferují inovativní obsah, ale zato kratší představení. Souvisí to s častějším používáním sociálních sítí, kde dominují krátká zábavná videa. Pozitivní skutečností pro mladé lidi na sociálních sítích je sociální aspekt. Organizace společně stráveného času s vrstevníky a hledání kulturních akcí probíhá právě na nich. Vyplývá z toho, že cesta ke generaci Z může vést přes sociální sítě.^[25]

Městská divadla pražská

Městská divadla pražská (MDP) je činoherní scéna, která uvádí své, ale i hostující inscenace na třech místech – divadlo Komedie, ABC a Rokoko. Zřizovatelem je Magistrát hlavního města Prahy. Z dat STEM (2023) víme, že 11 % Pražanů pravidelně navštěvuje MDP, jejich průměrný věk je 47 let. Jedná se o jeden z nejnižších věkových průměrů mezi příspěvkovými organizacemi Prahy. Nejzastoupenější segment publika dle dat STEM tvoří tradiční spotřebitelé. Ve své dramaturgii se zaměřují zejména na klasické evropské drama a texty současných světových autorů. Mezi uváděnými tituly jsou cíleně zařazena i díla ze seznamu povinné literatury k maturitní zkoušce.^[26] Od začátku ruské invaze na Ukrajinu podporuje divadlo ukrajinské divadelní umělce, ale i studující divadelních oborů, kteří utekli před válkou do České republiky.^[27] Od sezóny 2018/2019 naplňuje divadlo uměleckou koncepci ředitele Daniela Přibyla a uměleckého šéfa Michala Dočekala, která mimo jiné klade důraz na vzdělávací programy pro mladé diváky školního věku i herecké kurzy a pořádání širokého spektra doprovodných aktivit jako jsou komentované prohlídky a populárně naučné programy pro širokou veřejnost.^[28] Speciálně pro školy divadlo nabízí několik příležitostí, jak zapojit žáky a studenty do divadelní tvorby – divadelní představení v dopoledních či odpoledních časech, lektorské úvody, workshopy či metodické listy k vybraným inscenacím.^[29] Jenom za rok 2024 navštívilo programy pro školy 22 900 žáků a studentů.^[30]

Metodologie výzkumu

Výzkum byl postaven na kvalitativních i kvantitativních metodách sběru dat. Cílem bylo získat data o mladém publiku, které populačně spadá do generace Z a zjistit jeho kulturní chování. Výzkumnými otázkami byly například: Jak vnímá mladé publikum divadelní nabídku v Praze pro jeho věkovou skupinu? Jaká je motivace k návštěvě divadla? Jaké jsou naopak bariéry, které brání k návštěvě? Proto bylo stanoveno, že respondenti budou ve věku 15–18 let, tedy studující středních škol, středních odborných škol, středních odborných učilišť, konzervatoří nebo vyšších ročníků gymnázií. Jelikož se jednalo o výzkum v rámci školního výzkumu, nebyl nutný souhlas rodičů u respondentů mladší osmnácti let. Příprava probíhala ve spolupráci s Městskými divadly pražskými a jejími divadelními lektory.

Na začátku proběhla rešerše dostupných dat k tématu a výzkumné otázky byly stanoveny ve spolupráci s divadlem.^[31] Část výzkumných otázek byla aplikována v kvantitativním výzkumu, část zase kvalitativním. Některé otázky, které se například věnovaly využívání nových technologií v divadlech, nakonec nebyly vůbec zahrnuty, aby rozsah dotaz a rozhovorů nebyl příliš široký v rámci tohoto výzkumu. Témata otázek se týkala cenové dostupnosti vstupenek, sociálních aspektů návštěvy divadla, zájmu o konkrétní témata a žánry a motivace k návštěvě divadla. Na základě konzultace se Sarah Komasovou ze STEM, která se mimo jiné podílela i na výzkumu pražského publika v roce 2023, bylo rozhodnuto, že výzkumný vzorek se bude skládat z respondentů ve věku 15–18 let, kteří se školou navštívili alespoň jeden lektorský program v MDP a bude jednodušší je tak oslovit. Pokud by byl využit sofistikovanější postup podobný jako u výzkumu STEM, musel by být aplikován model inferenční statistiky, který se používá v podobných výzkumech.^[32] Takovýto postup je však mimo možnosti tohoto výzkumu. Proto byla vybrána úzká homogenní skupina, ke které bude snadnější přístup pro získání dat a jejíž výpovědi budou relevantní jak pro výzkum, tak i divadlo samotné.

Kvantitativní výzkum

V rámci kvantitativní části výzkumu byl použit typ dotazování respondentů pomocí PAPI^[33], kdy probíhal sběr papírových dotazníků mezi účastníky lektorských programů pro školy (pouze studující) v MDP. Dotazník byl testován před výzkumem na dvou nezávislých lidech. Otázky byly v češtině a strukturovány tak, aby vyplňování respondentům netrvalo více než deset minut.

Konečná verze dotazníků obsahuje osmnáct otázek.^[34] Ve spolupráci s lektory MDP bylo rozdáno celkem sto dotazníků, pro účely výzkumu a relevantních dat bylo potřeba návratnost minimálně pětasedmdesáti validních dotazníků. Sběr dat probíhal od 12. 2. do 30. 3. 2025. Všechny odpovědi jsou anonymizované. Na konci dotazníku byla pro zájemce výzva o zapojení do rozhovorů v další části výzkumu.

Otázky v dotazníku byly koncipovány tak, aby bylo možné zjistit, jestli mladí lidé vůbec chodí do divadla a do jakých divadel případně chodí^[35], jaké žánry je zajímají, jaké jsou jejich motivace k návštěvě a jaké jsou naopak bariéry, které je v navštěvování omezují. Zároveň byly zahrnuty i otázky, které se týkaly například vyhledávání informací o kulturních akcích, zapojení do kulturního života a vnímání cen vstupenek do divadla. Inspirací byl dotazník, který zpracoval STEM v rámci výzkumu pražského publika v roce 2023. Otázky byly formulované tak aby respondenti své odpovědi pouze zaškrtávali, žádné otevřené otázky zařazeny nebyly. Odpovědi byly následně kódovány a analyzované skrze statistický a analytický software SPSS (Statistical Package for the Social Sciences).

Kvalitativní výzkum

Pro kvalitativní část výzkumu byla zvolena metoda polostrukturovaných rozhovorů k prohloubení získaných dat z dotazníků. Cílem bylo zjistit zaprvé jak informanti tráví svůj volný čas a s kým, na které kulturní akce kromě divadla například chodí, jaký je jejich vztah k divadlu nebo jaké mají dobré či špatné zkušenosti s návštěvou divadla a proč. Zadruhé bylo důležité otázky směřovat konkrétně k vnímání Městských divadel pražských a jejich lektorských programů.

Původní plán bylo zorganizovat focus group s maximálně deseti informanty, kteří se přihlásili na základě vyplněných předešlých kvantitativní dotazníků. Výběr byl tedy zcela náhodný. Počet zájemců byl nakonec příliš nízký pro provedení skupinové diskuse. Finální počet otázek pro rozhovor byl dvacet čtyři.^[36] Celkem proběhly tři hloubkové rozhovory v termínech 8. a 9. 5. 2025. Všechny byly zaznamenané na diktafon, ale získané informace jsou v rámci interpretace anonymizovány. Přepisy rozhovorů byly pak kvalitativně analyzovány pomocí kódů v programu Atlas.ti.

Výsledky dotazníků

Dotazníky vyplnilo celkem 86 respondentů ve věků 15–19 let, z nichž 69,5 % tvořily ženy, 28 % muži, zbytek nechtěl uvést své pohlaví. Převaha žen na gymnáziích odpovídá údajům Českého statistického úřadu (ČSÚ) za školní rok 2023/2024, kdy mezi žáky těchto škol tvořily ženy bezmála tři pětiny (56,3 %)^[37] Vzorek se skládal ze studujících gymnázií (75,6 %) a středních odborných škol (24,4 %), kteří v době sběru dat navštívili lektorský program pro školy v MDP. Většina respondentů z lektorského programu navštěvuje divadelní představení (84,9 %). Z hlediska návštěvnosti dominují činoherní inscenace, relativně vysoký zájem byl zaznamenán také u alternativního a experimentálního divadla. Nejmenší publikum naopak přitahují žánry nového cirkusu a loutkového divadla (viz Graf č. 1). Přestože respondenti vyplňovali dotazník v prostředí divadla, neznamená to nutně, že divadlo navštěvují i mimo lektorský program.

Graf č. 1 – Četnost návštěv uvedených divadelních žánrů

Grafy č. 2 a 3 ukazují, že dle očekávání všichni respondenti chodí do divadla se školou. Vliv na to může mít i Klub mladého diváka a jeho široká síť divadel v Praze. Zároveň více jak polovina respondentů chodí do divadla i mimo školní prostředí – ať už sami, s rodinou nebo s kamarády. Třetina respondentů nechodí mimo školu do divadla vůbec (viz Graf č. 3).

Graf č. 2 – Návštěva divadelních představení se školou

Graf č. 3 – Návštěva divadelních představení sami, s kamarády nebo s rodinou

Při výběru divadelního představení (viz Graf č. 4) je pro 86,8 % respondentů důležité, o jaký titul se jedná, skoro pro tři čtvrtiny (72 %) je důležitá i vizuální komunikace divadla skrze plakát nebo grafiku. Výběr titulu může v rámci mladého publika souviset s divadelními inscenacemi, které zpracovávají tituly z povinné školní četby. Může souviset i s tím, že 53 % respondentů uvedlo, že mají návštěvu divadla povinně v rámci výuky.

Graf č. 4 – Důvody výběru návštěvy divadelních představení

Graf č. 5 ukazuje, zda rodiče respondentů navštěvují divadla v Praze. Skoro tři čtvrtiny rodičů dotazovaných chodí do divadla (69,4 %). Při korelaci (neboli souvztažnosti) odpovědí, zda respondent chodí do divadla a zda jeho rodič nebo rodiče chodí také divadla, se ukazuje, že je mezi odpověďmi vztah. Celkem 42,9 % respondentů, jejichž rodiče chodí do divadla, říká, že pravidelně chodí na divadelní představení sami, s kamarády nebo právě s rodinou. Z dat vyplývá, že 58,3 % respondentů, jejichž rodiče nenavštěvují divadlo, také sami do divadla nechodí – ať už individuálně, s přáteli či s rodinou. Tento výsledek naznačuje určitou souvislost, kterou lze interpretovat například optikou teorie kulturního kapitálu. Zároveň je třeba zohlednit specifika výzkumného vzorku: mezi respondenty bylo mnoho studentů gymnázií, jejichž rodiče, ačkoliv sami divadlo pravidelně nenavštěvují, mohou být většinou vzdělaní a aktivní v jiných oblastech kulturního života (např. čtenářství), což může ovlivňovat kulturní zájmy jejich dětí jinými způsoby. Data vyjadřují, že čím častěji chodí rodiče do divadla, tím častěji chodí i respondenti, ale vztah mezi těmito dvěma proměnnými neimplikuje kauzalitu, že pokaždé v případech, kdy rodiče chodí do divadla, má tato skutečnost vliv na návštěvnost divadla jejich dětí.

Graf č. 5 – Návštěva rodičů či rodiče divadel v Praze

U otázky ohledně hledání informací o kulturních akcích v Praze (viz Graf č. 6) je překvapivé, že skoro polovina respondentů nevyhledává informace vůbec. To může být dáno tím, že výběr, na co a kam respondent půjde, cíleně nevyhledává, ale například dostane lístky od rodinných příslušníků; případně chodí do divadla se školou, tudíž nemá potřebu vyhledávat aktivně něco dál sám. Z odpovědí respondentů, kteří informace o kulturních akcích vyhledávají, vyplývá (viz Graf č. 7), že nejčastěji je to na sociálních sítích (36 %). Dalším zdrojem informací jsou kamarádi (22 %). Weby institucí (16 %), školní prostředí (13 %) i kulturní přehledy (10 %) mají pro mladé publikum stále jistou relevanci.

Graf č. 6 – Vyhledávání informací o kulturních akcích

Graf č. 7 – Vyhledávání informací o kulturních akcích (zdroje)

Data v Grafu č. 8 dokazují, že skoro tři čtvrtiny respondentů znají a navštěvují MDP. Na druhém místě je Divadlo na Vinohradech, které zná a navštěvuje 50 % respondentů. Na pomyslném třetím místě se umístilo Studio Ypsilon, které zná a navštěvuje 40,9 % dotazovaných. Mezi mladými respondenty patří mezi méně známé a navštěvované Divadlo pod Palmovkou či Hudební divadlo Karlín. Graf č. 10 detailněji zobrazuje znalost a návštěvnost respondentů u Městských divadel pražských.

Graf č. 8 – Znalost a návštěvnost divadelních příspěvkových organizací v Praze

Graf č. 9 – Znalost a návštěvnost Městských divadel pražských

Polovina respondentů se dle odpovědí aktivně zapojuje do uměleckého či kulturního života, ať už se sami věnují hře na hudební nástroj nebo výtvarné tvorbě (32 %) nebo sami veřejně účinkují na kulturních akcích (28 %), viz Graf č. 10. Lidé v tomto věku mají různé kroužky a zájmové aktivity. Při korelaci odpovědí, zda respondenti navštěvují divadlo a aktivně se zapojují do uměleckého či kulturního života, existuje vztah mezi těmito dvěma proměnnými. Z celkového počtu 83 respondentů uvedlo 39, že se aktivně zapojují do kultury a zároveň navštěvují divadelní představení. Znamená to, že pokud se lidé věnují umělecké činnosti, je větší pravděpodobnost, že budou aktivně navštěvovat kulturní akce.

Graf č. 10 – Aktivní zapojení v uměleckém či kulturním životě (možnost více odpovědí)

Co mladé lidi nejvíce motivuje k návštěvě divadla ukazuje Graf č. 11. Více jak polovina respondentů odpověděla, že je něco motivuje chodit do divadla (67,4 %). Víceméně pro všechny z nich je hlavní motivací zábava a odreagování. Pro více jak tři čtvrtiny respondentů je důležitý čas strávený s lidmi z blízkého okolí (84,2 %), rozšíření obzorů, seberozvoj vzdělávání, získání nových informací (84,2 %) nebo dobrá zkušenost z předchozí návštěvy (80,7 %). Více jak polovinu lidí motivuje doporučení od někoho blízkého (68,4 %) nebo touží zkoušet nové věci (63,2 %). Překvapivě pro respondenty tolik nehraje roli, zda od nich jejich okolí očekává návštěvu divadla, pouze pro 19,3 % je to jistý druh motivace. Ani cenově zvýhodněná nabídka nepředstavuje výrazný motivační faktor – jako podnět k návštěvě ji uvedlo pouze 35,1 % respondentů. Odpovědi respondentů odráží fakt, že odpovídali lidé z gymnázií (75,6 %), kteří ve srovnání s ostatními mohou mít lepší vzdělání, sociální zázemí apod.

Graf č. 11 – Motivace k návštěvě divadla

Téměř třetina respondentů je ochotna zaplatit za jedno plné vstupné 201 až 350 Kč (28 %)^[38], což je nejčastější odpověď (viz Graf č. 12). Čtvrtina uvedla částku mezi 101–200 Kč. Celkem 20 % respondentů nedokáže cenu vstupenky posoudit.

Graf č. 12 – Hodnocení maximální částky za jedno plné vstupné na divadelní představení

Nejčastější bariérou, která respondenty odrazuje od návštěvy kulturních institucí, je nedostatek volného času (viz Graf č. 13) – pro skoro polovinu (46,8 %) je to velká překážka, pro dalších 40,5 % lidí je to občasná bariéra. S tím souvisí i obtížné slazení se školou a kroužky (38 % často brání, 44,3 % občas brání). Na to může být navázána další bariéra ve smyslu únavy nebo dalších překážek (26,6 % často brání, 44,3 % občas brání). Naopak jazyková bariéra nehraje roli (83,5 %). To může být dáno tím, že většina divadelních představení uváděných v Česku je v češtině nebo jsou nonverbální. Ani nedostupnost pro osoby se specifickými potřebami nevidí respondenti jako problém. Nelze posoudit, zda mezi respondenty byli lidé, kteří mají nějaké zdravotní znevýhodnění. Pro lepší porozumění této bariéře by bylo potřeba se ptát konkrétně osob, které mají specifické potřeby.^[39]

Graf č. 13 – Bariéry k návštěvě divadla

Výsledky rozhovorů

Polostrukturovaných rozhovorů se nakonec zúčastnily tři respondentky ve věku 17 a 18 let, které vyplnily i dotazník v rámci lektorských programů pro školy v Městských divadlech pražských. Rozhovory probíhaly osobně v kavárně a v kulturním centru Atrium Žižkov a byly nahrávány na mobilní telefon. Snahou bylo zajištění klidného prostředí pro rozhovor. Všechny tři jsou studentkami pražského gymnázia. Interpretace získaných informací je rozdělena do pěti částí: vztah k divadlu/kultuře, výběr divadelního představení, bariéry (limity) k návštěvě divadla, zážitek z divadla včetně doprovodných programů a pochopení divadelního představení a konečně vnímání Městských divadel pražských a lektorské programy pro školy.

Vztah k divadlu a ke kultuře mají všechny informantky pozitivní. K jeho utváření došlo z různých důvodů. U jedné informantky měl vliv bratr, který pracuje jako divadelní režisér. Druhá informantka začala více chodit na divadelní představení díky přítelovi. „Máme ve škole Klub mladého diváka. Já tam teda nechodím, ale můj kluk právě jo. Vždycky když má lístky, tak často chodíme spolu.“^[40] Třetí si vztah k divadlu vybudovala postupně díky častějším návštěvám divadelních představení. Ve svém volném čase se věnují návštěvě kulturních akcí, ať už je to mimo jiné navštěvování kin, koncertů i galerií nebo se zabývají sportem či tráví čas se svými vrstevníky. Nemají vyhraněnou jednu oblast umění, které by se věnovaly. Stejně tak někteří jejich blízcí mají kladný vztah k divadlu i pravidelně chodí na představení nebo se aktivně věnují umění, což také částečně ovlivnilo informantky v jejich budování vztahu ke kultuře.

Z kvalitativního výzkumu vyplývá, že si informantky divadelní představení vybírají na základě doporučení známých v rodině nebo svých vrstevníků. Co se týká vyhledávání informací o akcích, nejvíce pro informantky fungují sociální sítě, které někdy mají i vliv na výběr. Nejpoužívanější sítí je Instagram. Facebook nebo Tiktok používají informantky minimálně či vůbec. Důležitá je pro ně prezentace jednotlivých profilů a jejich vizuální stránka a grafika. Oblíbená jsou krátká videa na výšku, tzv. reels, jako trailery na představení. „Přiznám se, že třeba nesleduji žádný doporučovaný instagramový profily. Takže se spoléhám na to, co jsem už vyzkoušela a kam chodím a potom na to, co mi kdo doporučí.“^[41] Kulturní přehledy tipu GoOut nebo Kudyznudy informantky nepoužívají.

Všechny tři informantky pravidelně navštěvují divadelní představení. Stejně jako v dotazníkovém šetření vychází z rozhovorů, že nejčastějšími bariérami k návštěvě divadla jsou nedostatek volného času, dále nedostatek peněz a jiné zájmy – koníčky či kulturní akce. Ohledně výše vstupného jedna informantka uvedla, že v jejích finančních možnostech je zaplatit za vstupenku maximálně dvě stě korun. Druhou by motivovala k častější návštěvě cena vstupného za sto padesát korun. To odpovídá i většině odpovědím v dotazníkovém šetření. Informantky nevěděly o možnostech slev pro studující, které nabízí MDP. Mezi dalšími limity může být délka představení, kdy se všechny informantky shodují v tom, že je nebaví příliš dlouhé představení. „Mám hodně ráda, když představení není tak dlouhý, aby muselo mít přestávku. Hodně mě vyhazuje přestávka z toho zážitku a dost mě baví, když jsem dostatečně vtažená do děje.“^[42] Pozitivním zjištěním je, že všechny tři se shodují na tom, že nabídka divadelních inscenací na základě povinné literatury k maturitě je dostatečná. Jedná informantka by ocenila více autorských inscenací pro její věkovou skupinu.

Informantky se rozcházejí v tom, jaký žánr preferují. Přednost dávají inscenacím, které souvisí s maturitní četbou. Nevadí jim klasická díla, ale mají raději modernější přístup k látce a interpretaci. Důležité je, aby děj byl zábavný a vtipný. Dobrý zážitek z návštěvy divadla tvoří i přívětivý personál, ale stejně tak i etiketa diváků a slušné oblečení do divadla. Pro dvě informantky je návštěva divadla jistý druh události, který si zaslouží adekvátní chování a formální oděv. „V prosinci jsem byla na baletu, na Louskáčkovi, a bylo tam hodně cizinců. A oni tam chodili třeba v kulichu nebo jedli tam při představení, otvírali si tam brambůrky a podobně. A mně to přišlo takový jako zvláštní, protože já jsem vždycky byla naučená, že se do divadla chodí slušně.“^[43] Všechny informantky se shodly na tom, že mají zájem se více zapojit do procesu vývoje divadelní inscenace i více nahlédnout do zákulisí divadla. Informantky nemají příliš zkušeností s doprovodnými programy v divadle. Jedna řekla, že nevyhledává dramaturgické úvody apod., neboť si nechce ovlivnit zážitek z představení. Druhá byla pouze na debatě po představení, která ji nepřišla poutavá, protože nikdo nepokládal pro ni zajímavé dotazy a nic se nedozvěděla. „[…] kdyby tam řešili nějaký [dotazy] k tomu tématu, tak by to mohlo být i zajímavý. Třeba nějaký doplnění, co třeba nesdílí v tom představení. Ale když tam řešili spíš osobní životy těch herců, tak mi to moc nepřišlo zajímavý.“^[44] Celkově se neprojevil u informantek zájem o podobné doprovodné programy v divadle.

Městská divadla pražská jsou moderní instituce, která je otevřená experimentálnějšímu přístupu v interpretaci divadelních her. Dvě informantky takto vnímají MDP na základě jejich zkušeností i srovnání s návštěvami v jiných divadlech. Obě považují MDP za vhodná pro studující. Také nějakým způsobem vnímají i samotnou značku MDP. Dokáží si spojit grafiku s divadlem a také vzpomínaly, že viděly reklamu či plakát ve veřejném prostoru na inscenace MDP. Lektorské programy pro školy, na kterých byly, přišly všem třem informantkách jako dobré rozšíření tématu – ať už pro historický kontext, informace o díle nebo nahlédnutí do zákulisí tvorby v divadle. Pro jednu z nich jsou programy také skvělý způsob, jak trávit čas se svými spolužáky. Žádná z informantek nebyla v Městských divadlech pražských na více jak dvou lektorských programech.

Závěr

Výzkum odpovídá na všechny stanovené výzkumné otázky, zejména v oblastech frekvence návštěvnosti, motivací, bariér a vnímání konkrétně Městských divadel pražských. Poskytuje vhled do postojů mladých lidí k divadlu, jejich preferencí, způsobů získávání informací i role rodinného zázemí. Data zároveň naznačují, jaké faktory ovlivňují jejich rozhodování při výběru představení a jaká forma komunikace je pro ně nejpřitažlivější. Výše popsané výsledky ukazují, že preference a očekávání mezi muži a ženami nebo studujícími různého typu škol se mezi sebou neliší. Také ukazují, že z oslovených respondentů ve věku 15–18 let většina navštěvuje divadelní představení, a to především díky škole. Více než polovina však chodí i mimo školní docházku. Mladí lidé mají pozitivní vztah ke kultuře, který může být často podpořený rodinným prostředím nebo vlastním zapojením v kulturním životě. I když data nemohou potvrdit či vyvrátit vztah mezi navštěvováním kulturních akcí rodiči a respondenty, vazba vztahu rodiny ke kultuře na respondenty je patrná. Mezi hlavní motivace pro návštěvu divadla patří zábava a odreagování, dále společný čas strávený s rodinou či přáteli a seberozvoj. Dobrá předchozí zkušenost a doporučení od blízkých hrají také významnou roli. Při výběru inscenace hraje roli titul hry, oblíbené jsou inscenace vycházející z povinné četby. Z rozhovorů vyplývá, že preferován je modernější přístup k tématu. Polovina respondentů aktivně nevyhledává informace o kultuře, spíše tedy spoléhají na školu nebo blízké. Pokud nějaké informace vyhledávají, děje se tak nejčastěji na sociálních sítích. Dle rozhovorů je nejoblíbenější Instagram a krátká videa typu tzv. reels. Opakujícími se bariérami mezi mladými lidmi jsou nedostatek volného času a s tím související složité slazení školy a volnočasových kroužků, únava a jiné zájmy. Délka samotného představení může být také jeden z faktorů. Mladí lidé dle rozhovorů preferují spíše kratší představení. Ideální cena vstupného za jedno představení by se měla pohybovat mezi 101 a 350 Kč. Městská divadla pražská jsou po návštěvnické stránce u respondentů vnímána pozitivně, kdy jsou nejnavštěvovanějšími ze všech zřizovaných divadel v Praze. Nabídka a přístup divadla působí moderně a jsou vhodné pro školní mládež.

Seznam použitých zdrojů

• BERNARD, Josef; PATOČKOVÁ, Věra; ČERMÁK, Daniel; VOJTÍŠKOVÁ, Kateřina (eds.). Kultura v krajích České republiky. Praha: Sociologický ústav AV ČR, 2012.
• BOURDIEU, Pierre. Teorie jednání. Praha: Karolinum, 1998.
• Broadway’s Next Act: Gen Zs and Millennials. New York: No Guarantees, 2024. Dostupné z: https://www.prnewswire.com/news-releases/new-research-shows-nearly-70-of-gen-z–millennials-are-curious-about-broadway-so-why-arent-they-coming-302124824.html
• BROŽOVIČOVÁ, Klára; NEPALA, Jiří; ZAPLATÍLEK, Martin. Vnímání kultury brněnskými obyvateli. Brno: Odbor kultury Statutárního města Brna, 2021. Dostupné z: https://kultura.brno.cz/vnimani-kultury-brnenskymi-obyvateli/
• ČESKÝ STATISTICKÝ ÚŘAD. Školy a školská zařízení 2023/2024 k 21. 10. 2024. Praha: ČSÚ, 2024. Dostupné z: www.csu.gov.cz/materske-zakladni-a-stredni-skoly
• Divadlo školám. Studenti do našich divadel patří. Online. Městská divadla pražská, © 2011–2019. Dostupné z: https://www.mestskadivadlaprazska.cz/vzdelavani/pro-skoly/
• GALIPEAU, Lila. What Do Gen Z In Canada Think About the Performing Arts? Online. Canadian Association for the Performing Arts, 2024. Dostupné z: https://capacoa.ca/en/2024/02/what-do-gen-z-in-canada-think-about-the-performing-arts/
• Institute for Research on Cultural Participation. Online. Institut für Kulturelle Teilhabeforschung, ©2025. Dostupné z: https://www.iktf.berlin/en/homepage/
• ITTELSON, Mary. How Gen Z Presents a Challenge to Traditional Arts Organizations. Online. Pacific Standard, © 2025. Dostupné z: https://psmag.com/ideas/how-gen-z-presents-a-challenge-to-traditional-arts-organizations/
• KORDOVÁ, Anežka. Marketing – management divadla Josefa Kajetána Tyla v Plzni. Brno: Masarykova univerzita, Filozofická fakulta. 2019.
• KOTLER, Philip; KARTAJAYA, Hermawan a SETIAWAN, Iwan. Marketing 6.0: Budoucnost ve znamení zážitků. Praha: Grada, 2025.
• NO GUARANTEES. Broadway’s Next Act: Gen Zs and Millennials. 2024. Dostupné z: https://www.prnewswire.com/news-releases/new-research-shows-nearly-70-of-gen-z–millennials-are-curious-about-broadway-so-why-arent-they-coming-302124824.html
• PELKOVÁ, Eliška. Divadlo pro dítě 21. století. Bakalářská práce. Praha: Univerzita Karlova, Filozofická fakulta. 2021.
• REFORMAT, Beata. Cultural Participation in a Pandemic Reality – Challenges for Cultural Institutions. Perspektywy kultury, August 2023, r. 42, č. 3.
• Studie: jak generace Z využívá AI a sociální média. Online. Focus Agency, © 2024. Dostupné z: https://www.focus-age.cz/m-journal/aktuality/studie–jak-generace-z-vyuziva-ai-a-socialni-media__s288x17340.html
• Školy a školská zařízení 2023/2024 k 21. 10. 2024. Online. Český statistický úřad, ©2024. Dostupné z: https://csu.gov.cz/produkty/skoly-a-skolska-zarizeni-od_vzd01
• TAJTÁKOVÁ, Mária. Marketing kultúry: ako osloviť a udržať si publikum. Bratislava: Paneurópska vysoká škola, 2010.
• UNESCO Institute for Statistics. Measuring cultural participation. Quebec: UNESCO Institute for Statistics, 2012. Dostupné z: https://unesdoc.unesco.org/ark:/48223/pf0000219213
• UNESCO Institute for Statistics. Guidelines for measuring cultural participation. Quebec: UNESCO Institute for Statistics, 2006. Dostupné z: https://unesdoc.unesco.org/ark:/48223/pf0000217143
• Vize. Online. Městská divadla pražská, © 2011–2019. Dostupné z: https://www.mestskadivadlaprazska.cz/o-divadle/vize/
• Volný čas mladých lidí po pandemii. Online. Česká rada dětí a mládeže, ©1999–2025. Dostupné z: https://crdm.cz/clanky/youthwiki/volny-cas-mladych-lidi-po-pandemii/
• WERNER, Barbora, STUDENÁ, Kateřina, ZAVŘELOVÁ, Eva, VÁŇOVÁ, Michaela, LANDA, Rosa Nella a ŠULÁK, Matěj Olin. Publikace k 60. výročí Klubu mladého diváka. Praha, 2024. Dostupné z: https://www.klubmladychdivaku.cz/60-let-kmd

Přílohy

Výzkumné otázky (Elisa Speváková)

VO1 – Vnímají mladí lidé divadelní nabídku pro svou věkovou skupinu v Praze jako dostatečnou?

VO2 – Jaké divadelní žánry a formy lákají respondenty (činohra, alterna, nový cirkus…)?

VO3 – Navštěvují mladí lidé divadlo i mimo povinnou návštěvu (doprovodné programy, večerní představení) se školou?

VO4 – Jaká je jejich motivace k návštěvě divadla? 

VO5 – Navštěvují respondenti divadlo spíše s kamarády/rodiči/sami?

VO6 – Kolik jsou ochotni sami zaplatit za jedno vstupné do divadla? (škála)

VO7 – Jak často chodí respondenti do zkoumaného divadla (MDP)?

VO8 – Chodí respondenti do jiných divadel (příspěvkových organizací) v Praze?

VO9 – Chodí rodiče respondentů do divadla/za kulturou?

Výzkumné otázky (Městská divadla pražská – lektorky programů pro školy a Filip Manert):

VO10 – Kde mladí lidé nejčastěji získávají informace o kulturních událostech? (sociální sítě, školní prostředí, kamarádi, jiné platformy)

VO11 – Jakou roli hraje v jejich rozhodování vizuální styl a tonalita komunikace divadla?

VO12 – Jak MDP jako instituci vnímají? (moderní/tradiční, přístupná/elitářská, pro mladé/pro starší generaci)

VO13 – Co by je motivovalo k větší návštěvnosti? (lepší propagace, osobnější přístup, modernizace nabídky)

VO14 – Jak hodnotí cenovou dostupnost vstupenek?

VO15 – Co pro mladé diváky znamená „dobrý zážitek“ z návštěvy divadla? (např. atmosféra, příběh inscenace, interaktivita, něco k občerstvení)

VO16 – Co jim naopak může zážitek z divadla zkazit? (např. délka představení, těžko srozumitelný obsah, nepřátelské prostředí)

VO17 – Jak vnímají doprovodné programy (lektorské úvody, workshopy)? Zaujmou je? Co by je na těchto aktivitách bavilo více?

VO18 – Jsou ochotní se zapojit do interaktivních programů? Pokud ano, jaké formy interakce preferují?

VO19 – Co jim edukace v oblasti divadla přináší? (např. zábava, nové znalosti, inspirace)

VO20 – Jaké překážky jim v návštěvě brání? (čas, finance, nezájem, nedostatek informací, strach, že nebudou rozumět)

VO21 – Oslovují je moderní inscenace více než inscenace klasické? Jaké prvky by jim pomohly „překlenout“ náročnější představení?

VO22 – Chodí do divadla raději ve skupině nebo samostatně? Jakou roli hrají sociální vazby v jejich rozhodování?

VO23 – Přijdou raději na představení, které je více komunitní (např. s diskusemi po představení), nebo preferují tradičnější formát?

VO24 – Vnímají divadlo jako cenově dostupné?

VO25 – Mají zájem o aktivní účast v divadle? (např. amatérská divadelní dílna, příležitost stát se součástí přípravy představení)

Dotazník kulturní chování mladého publika Městských divadel pražských

V ruce držíte dotazník, který slouží k lepšímu pochopení vztahu mladých lidí k divadlu. Dotazník je součástí je diplomové práce na Katedře produkce Divadelní fakulty AMU v Praze. Odpovědi jsou zcela anonymní a budou použity pouze pro účely práce. Jeho vyplnění vám zabere maximálně 10 min.

Děkujeme za váš čas.

1. Navštěvujete divadlo (divadelní představení)? (zakroužkujte pouze jednu odpověď)

• ano
• ne

2. Pokud jste odpověděl/a v předešlé otázce „ano“, jak často navštěvujete uvedené žánry v divadle? (Na každém řádku zaškrtněte pouze jednu možnost odpovědi.)

	minimálně 1x za měsíc	asi jednou za půl roku	asi jednou za rok	méně než jednou za rok	vůbec nenavštěvuji
klasické činoherní divadlo
experimentální, alternativní divadlo
loutkové divadlo
nový cirkus, pohybové divadlo

3. Jak často chodíte na divadelní představení se školou? (zakroužkujte pouze jednu odpověď)

• pravidelně (jednou až vícekrát za měsíc)
• ne moc často (asi jednou za půl roku až za rok)
• vůbec

4. Jak často chodíte na divadelní představení sami/y, s kamarády/kadmi nebo s rodinou? (zakroužkujte pouze jednu odpověď)

• pravidelně (jednou až vícekrát za měsíc)
• ne moc často (asi jednou za půl roku až za rok)
• vůbec

5. Na tuto otázku odpovídejte, pouze pokud jste odpovídali/y v otázce č. 2. Když se rozhodnete navštívit divadelní představení, podle čeho si ho vybíráte? (Na každém řádku zaškrtněte pouze jednu možnost odpovědi.)

	určitě ano	spíše ano	spíše ne	určitě ne
Zaměřuje se na aktuální společenská témata.
V představení hrají moji oblíbení herci a herečky.
Zaujala mě vizuální stránka divadla (plakát, grafika apod.).
Oslovil mě vybraný titul (autor hry, konkrétní hra).
Mám to povinné v rámci výuky.
Představení je pro lidi mého věku.

6. Chodí vaši rodiče nebo jeden z rodičů do divadla v Praze? (zakroužkujte pouze jednu odpověď)

• ano, pravidelně (vícekrát za měsíc)
• ano, ale ne často (asi jednou za půl roku až za rok)
• ne
• nevím

7. Vyhledáváte si informace o kulturních akcích v Praze? (zakroužkujte pouze jednu odpověď)

• ano
• ne
• nevím

8. Pokud jste odpověděl/a v předešlé otázce „ano“, kde nejčastěji získáváte informace o kulturních akcích v Praze? (můžete zakroužkovat více možností)

• sociální sítě (Facebook, Instagram)
• školní prostředí 
• kamarádi a kamarádky
• webové stránky kulturních organizací
• emailem (newsletter)
• kulturní přehledy na internetu nebo v tištěných médiích
• Jiné – prosím uveďte: 

9. Znáte a navštěvujete následující divadla v Praze? (Na každém řádku zaškrtněte pouze jednu možnost odpovědi.)

	Znám a navštěvuji pravidelně	Znám a navštívil(a) jsem alespoň jednou	Znám, ale nenavštěvuji	Neznám
Divadlo na Vinohradech
Divadlo Na zábradlí
Divadlo pod Palmovkou
Divadlo Spejbla a Hurvínka
Divadlo v Dlouhé
Hudební divadlo v Karlíně
Městská divadla pražská (ABC, Rokoko, Komedie)
Divadlo Minor
Studio Ypsilon
Švandovo divadlo na Smíchově

10. Pokud jste odpověděl/a u předešlé otázky „znám a navštěvuji“ či „znám a pravidelně navštěvuji“ Městská divadla pražská (ABC, Rokoko, Komedie), jak často dané divadlo navštěvujete? (zakroužkujte pouze jednu odpověď)

• Vícekrát za měsíc
• Minimálně jednou za měsíc
• Asi jednou za půl roku
• Asi jednou za rok
• Méně než jednou za rok

11. Věnujete se osobně některé z uvedených aktivit, které souvisí s uměleckým či kulturním životem? (můžete zakroužkovat více možností)

• Aktivně se sám/sama věnuji umělecké činnosti (např. hře na hudební nástroj, literární nebo výtvarné tvorbě, tvorbě vlastních filmů atd.).
• Navštěvuji doprovodné programy ke kulturním akcím.
• Veřejně účinkuji na kulturních akcích vč. amatérských (např. v divadle, hudebním nebo tanečním souboru, přednes vlastních básní atd.).
• Ve volném čase jsem organizoval(a) nebo pomáhal(a) s organizací veřejné či komunitní kulturní akce.
• Nevěnuji se osobně některé z uvedených aktivit.
• Jiné – prosím uveďte: 

12. Je něco, co vás motivuje chodit do divadla? (zakroužkovat pouze jednu odpověď)

• ano
• ne
• nevím

13. Pokud jste na předešlou otázku odpověděl/a „ano“, co vás osobně motivuje k návštěvě divadla? (zaškrtávací tabulka – jeden řádek = jedna odpověď)

	určitě ano	spíše ano	spíše ne	určitě ne
hluboký duševní zážitek
zábava, odreagování
čas strávený s lidmi v blízkém okolí (rodina, přátelé, známí)
chodím jen součástí povinné školní docházky (návštěva představení se třídou, lektorské programy pro školy)
rozšíření obzorů, seberozvoj, vzdělávání, získání nových informací
rodina/přátele ode mě očekávají, že budu navštěvovat divadlo
cenově výhodná nabídka (zvýhodněná cena, sleva apod.)
doporučení od někoho blízkého či kamaráda/ky
dobrá zkušenost z předchozí návštěvy
touha zkusit něco nového
touha vidět naživo konkrétního umělce či získat podpis herce či herečky
vstupenku někdy dostávám v rámci školy (Klub mladého diváka)

14. Jakou maximální částku jste ochoten/na zaplatit za jedno plné vstupné na divadelní představení? (zakroužkujte pouze jednu odpověď)

• Nic, mělo by být pro studující zdarma
• 1–50 Kč
• 51–100 Kč
• 101–200 Kč
• 201–350 Kč
• 351–500 Kč
• 501 Kč a více
• Nevím, nedokážu posoudit

15. Brání či nebrání Vám osobně tyto důvody navštívit divadlo? (Na každém řádku zaškrtněte pouze jednu možnost odpovědi.)

	nebrání mi vůbec	občas mi brání	často mi brání
nedostatek volného času
obtížné sladění se školou a kroužky
nedostatek peněz
špatná dopravní dostupnost do divadla
nedostupnost vstupenek
nevyhovující nabídka
nepřehlednost informací
nedostatek informací
nedostupnost pro osoby se specifickými potřebami (např. osoby se zdravotním znevýhodněním)
jazyková bariéra
obavy z kvality či obsahu představení
únava a další osobní překážky

16. Jaké je vaše pohlaví? (zakroužkujte pouze jednu odpověď)

• žena
• muž
• nechci uvést 

17. Kolik je vám let? (zakroužkujte pouze jednu odpověď)

• 15 let
• 16 let
• 17 let
• 18 let
• 19 let
• 20 let

18. Jaký typ střední školy navštěvujete? (zakroužkujte pouze jednu odpověď)

• gymnázium
• střední odbornou školu
• střední odborné učiliště
• konzervatoř

Máš co říct? Pojď s námi diskutovat!
Zajímá nás tvůj názor. Hledáme studenty a studentky, kteří by se rádi/y zapojili/y do menší skupinové diskuse a pomohli nám lépe porozumět tomu, co si myslíš o divadle.

Čas a termín setkání bude na základě tvých vašich časových možností. Rozhovor zabere maximálně 1 hodinu.

Zapojeným účastníkům bude každému vyplacena odměna 300 Kč jako poděkování. Maximální počet účastníků ve skupině bude 10. 

Chceš se zapojit? Stačí vyplnit své jméno a kontakt níže, ozveme se ti s podrobnostmi:

jméno a příjmení:

telefon:

e-mail:

Informovaný souhlas s účastí ve výzkumu a se zpracováním osobních údajů

a) souhlasím se zveřejněním anonymizovaných dat a výstupů vzešlých z výzkumu a s jejich dalším využitím;

b) souhlasím se zpracováním a uchováním osobních a citlivých údajů v rozsahu v tomto informovaném souhlasu uvedených ze strany Akademie múzických umění v Praze, Divadelní fakulty, IČ: 61384984, se sídlem: Karlova 26, 116 65 Praha 1, a to pro účely zpracování dat vzešlých z výzkumu, pro účely případného kontaktování z důvodu zpracování dat vzešlých z výzkumu či z důvodu nabídky účasti na obdobných akcích a pro účely evidence a archivace; a s tím, že tyto osobní údaje mohou být poskytnuty subjektům oprávněným k výkonu kontroly projektu, v jehož rámci výzkum realizován;

c) jsem seznámen/-a se svými právy týkajícími se přístupu k informacím a jejich ochraně podle § 12 a § 21 zákona č. 101/2000 Sb., o ochraně osobních údajů a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů, tedy že mohu požádat Akademii múzických umění v Praze o informaci o zpracování mých osobních a citlivých údajů a jsem oprávněn/-a ji dostat a že mohu požádat Akademii múzických umění v Praze o opravu nepřesných osobních údajů, doplnění osobních údajů, jejich blokaci a likvidaci.

Výše uvedená svolení a souhlasy poskytuji dobrovolně na dobu neurčitou až do odvolání a zavazuji se je neodvolat bez závažného důvodu spočívajícího v podstatné změně okolností.

Vše výše uvedené se řídí zákony České republiky, s výjimkou tzv. kolizních norem, a bude v souladu s nimi vykládáno, přičemž případné spory budou řešeny příslušnými soudy v České republice.

Dne:

Podpis: 

Otázky strukturovaného rozhovoru

1. Jak trávíte svůj volný čas?
2. S kým trávíte svůj volný čas (kamarády, rodinou, sami…)?
3. Na jaké kulturní akce chodíte kromě divadla? A jak často?
4. Kde hledáte informace, když chcete vyrazit za kulturou?
   – Jaké konkrétní sociální sítě například používáte? Jaké formáty tam vídáte a inspirují vás?
   – Dáte na ústní doporučení kamarádů?
   – Koukáte na kulturní přehledy jako Goout, Kudyznudy apod.?
5. Jak jste si vytvořila vztah k divadlu?
6. Jaký je vztah vašich rodičů k divadlu?
7. Jakou roli hraje divadlo ve vašem životě (například oproti chození do kina, do galerií apod.)?
8. Co vás vedlo k poslední návštěvě divadelního představení?
9. Jak vnímáte divadelní nabídku pro vaši věkovou skupinu v Praze?
   – dostatečnou
   – nedostatečnou Co vám případně chybí?
10. Oslovují vás spíše klasické nebo moderní inscenace?
11. Preferujete představení, která nabízejí např. diskuse s tvůrci/herci, nebo klasický formát (tzn. bez doprovodného programu)?
12. Máte zájem se aktivně zapojovat v divadle? (např. amatérská divadelní dílna, příležitost stát se součástí přípravy představení, mentoringové programy v rámci divadelní produkce apod.)
13. Vzpomenete si na nějaké divadelní představení, které vás opravdu oslovilo – cítila jste se vtažená, zapojená?
    – Čím to podle vás bylo?
14. Co pro vás znamená „dobrý zážitek“ z návštěvy divadla? (např. atmosféra, příběh inscenace, interaktivita, něco k občerstvení apod.)
15. A naopak – zažila jste někdy situaci, kdy jste se na divadelním představení cítila ztracená či nerozuměla tomu, co se dělo na jevišti?
    – Čím to podle vás bylo?
16. Jak vnímáte Městská divadla pražská jako: moderní/tradiční, přístupná/snobská (místo kam nepatřím/kde se necítím dobře), pro mladé/pro starší generaci?
17. Co by vás motivovalo k pravidelnější návštěvě MDP? (lepší propagace, osobnější přístup jako setkání s herci po představení nebo přístupný jazyk v programech, zohlednění potřeb různých skupin; moderní témata atd.)
18. Co vám naopak může zážitek z divadla zkazit? (např. délka představení, těžko srozumitelný obsah, nepřívětivé prostředí – celková atmosféra, nepříjemný personál atd.)
19. Jak vám připadají lektorské programy pro školy v MDP?
20. Navštívila jste někdy lektorský úvod v MDP?
    – Jaké vám to připadalo?
    – Obohatilo to váš zážitek z divadelního představení?
21. Navštívila jste někdy diskusi po představení v MDP?
    – Jaké vám to připadalo?
    – Obohatilo to váš zážitek z divadelního představení?
22. Co vás na těchto aktivitách bavilo nejvíce?
23. Přináší vám něco lektorské programy v oblasti divadla?
    – Pokud ano, co? (např. zábavu, nové znalosti, inspiraci)
24. Jak hodnotíte ceny vstupenek pro studující do MDP?
    – ABC a Rokoko ceny plného vstupného: 250–360 Kč dle místa (vybrané inscenace 250–590 Kč)
    – Komedie cena plného vstupného: 330 Kč (vybrané inscenace 230–550 Kč)
    – studující sleva 50 % na vstupenky do 2. cenové zóny na tituly vhodné pro žáky a studenty, pro školy: 150 Kč/student, slevy neplatí na vybraná představení

Tento výstup vznikl na Akademii múzických umění v Praze v rámci projektu „Analýza Festivalu divadelních škol Zlomvaz v rámci DAMU” podpořeného z prostředků Účelové podpory na specifický vysokoškolský výzkum, kterou poskytlo MŠMT v roce 2024.

_{Úvodní foto: Julie Šustík}

---

[1] Díky nim máme detailní informace o kulturním životě Pražanů, motivačních faktorech ovlivňující jejich rozhodování o (ne)účasti na kulturních akcích či návštěvě kulturních zařízení a bariérách, se kterými se v kultuře potýkají. Mapování prostředí kultury a její vyhodnocování je jedním z cílů strategického materiálu Kulturní politika 22+. Jednalo se o rozsáhlý kvantitativní výzkum, kterého se zúčastnilo 1 601 respondentů z Prahy. Pokrývá různé sociodemografické skupiny a mapuje celospolečenský stav i hlavní trendy v oblasti kulturního chování v hlavním městě.

[2] V celé práci se pojmem divák, návštěvník, zaměstnanec, respondent atp. myslí i divačky, návštěvnice, zaměstnankyně, respondentky atp.

[3] Generace Z se označují lidé, kteří se narodili zhruba mezi lety 2000 a 2009 – některé zdroje uvádí roky mezi 1996 a 2009.

[4] Cílem průzkumu bylo zjistit, jaké místo zaujímá v životě Brňanů kultura, která kulturní odvětví preferují, jaké kulturní akce navštěvují, jak hodnotí město Brno z pohledu kulturní nabídky a podpory kulturních aktivit a jak hodnotí dostupnost kultury v Brně, resp. jaké jsou motivy a bariéry využívání kulturních akcí a institucí, které Brno nabízí. Více v: BROŽOVIČOVÁ, Klára; NEPALA, Jiří; ZAPLATÍLEK, Martin. Vnímání kultury brněnskými obyvateli. Brno: Odbor kultury Statutárního města Brna, 2021. Dostupné z: https://kultura.brno.cz/vnimani-kultury-brnenskymi-obyvateli/ [cit. 22. 6. 2025]

[5] V roce 2011 vznikla studie Jiřího Šafra, která se věnuje kulturní participaci v českých krajích. Ta mimo jiné popisuje, že kulturní chování, především v městské sféře, je do určité míry závislé na dostupnosti kulturních institucí, které přicházejí s nabídkou kulturních akcí. Více v: BERNARD, Josef; PATOČKOVÁ, Věra; ČERMÁK, Daniel; VOJTÍŠKOVÁ, Kateřina (eds.). Kultura v krajích České republiky. Praha: Sociologický ústav AV ČR, 2012.

[6] UNESCO Institute for Statistics. Measuring cultural participation. Quebec: UNESCO Institute for Statistics, 2012, s. 9. Dostupné z: https://unesdoc.unesco.org/ark:/48223/pf0000219213 [cit. 22. 6. 2025]

[7] BERNARD, Josef; PATOČKOVÁ, Věra; ČERMÁK, Daniel; VOJTÍŠKOVÁ, Kateřina (eds.). Kultura v krajích České republiky. Praha: Sociologický ústav AV ČR, 2012, s. 281.

[8] REFORMAT, Beata. Cultural Participation in a Pandemic Reality – Challenges for Cultural Institutions. Perspektywy kultury, August 2023, r. 42, č. 3, s. 28. Dostupné z: https://doi.org/10.35765/PK.2023.4203.05 [cit. 12. 6. 2025]

[9] Tamtéž, s. 27–37.

[10] Institute for Research on Cultural Participation. Online. Institut für Kulturelle Teilhabeforschung, ©2025. Dostupné z: https://www.iktf.berlin/en/homepage/ [cit. 12. 6. 2025]

[11] TAJTÁKOVÁ, Mária. Marketing kultúry: ako osloviť a udržať si publikum. Bratislava: Paneurópska vysoká škola, 2010, s. 65.

[12] Organizace UNESCO vydala příručku pro měření kulturní participace. Více v: UNESCO Institute for Statistics. Guidelines for measuring cultural participation. Quebec: UNESCO Institute for Statistics, 2006. Dostupné z: https://unesdoc.unesco.org/ark:/48223/pf0000217143 [cit. 12. 6. 2025]

[13] Volný čas mladých lidí po pandemii. Online. Česká rada dětí a mládeže, ©1999–2025. Dostupné z: https://crdm.cz/clanky/youthwiki/volny-cas-mladych-lidi-po-pandemii/ [cit. 7. 6. 2025]

[14] Fenoménu dětí dospívajících v mladším věku se odborně v marketingu říká KGOY – kids getting older younger. Projevuje se osvojováním si chování a preferencí obvykle spojovaných se starší generací jako například dřívějším líčením, navazováním romantických vztahů, a to i díky používání nových technologií, od útlého věku apod. Rodiče generace X a Y vychovávají své děti z generace Z k větší zodpovědnosti za dospělácké povinnosti. Pojem se začal používat po roce 2000. Více v: KOTLER, Philip; KARTAJAYA, Hermawan; SETIAWAN, Iwan. Marketing 6.0: Budoucnost ve znamení zážitků. Praha: Grada, 2025, s. 41.

[15] Studie: jak generace Z využívá AI a sociální média. Online. Focus Agency, © 2024. Dostupné z: https://www.focus-age.cz/m-journal/aktuality/studie–jak-generace-z-vyuziva-ai-a-socialni-media__s288x17340.html [cit. 15. 3. 2025]

[16] Generace X zahrnuje osoby narozené od roku 1965 až do roku 1979. Do generace Y patří lidé narození mezi lety 1980 a 1997, někdy je tato generace označována jako mileniálové. Skupiny mileniálů a generace Z se přitom mohou prolínat, výrazný historický přelom, který by je od sebe odděloval, neexistuje.

[17] PELKOVÁ, Eliška. Divadlo pro dítě 21. století. Bakalářská práce. Praha: Univerzita Karlova, Filozofická fakulta, 2021.

[18] ITTELSON, Mary. How Gen Z Presents a Challenge to Traditional Arts Organizations. Online. Pacific Standard, © 2025. Dostupné z: https://psmag.com/ideas/how-gen-z-presents-a-challenge-to-traditional-arts-organizations/ [cit. 2. 7. 2025]

[19] KOTLER, Philip; KARTAJAYA, Hermawan; SETIAWAN, Iwan. Marketing 6.0: Budoucnost ve znamení zážitků. Praha: Grada, 2025, s. 35.

[20] WERNER, Barbora; STUDENÁ, Kateřina; ZAVŘELOVÁ, Eva; VÁŇOVÁ, Michaela; LANDA, Rosa Nella; ŠULÁK, Matěj Olin. Publikace k 60. výročí Klubu mladého diváka. Praha: Klub mladého diváka, 2024, s. 18. Dostupné z: https://www.klubmladychdivaku.cz/60-let-kmd [cit. 15. 3. 2025]

[21] KORDOVÁ, Anežka. Marketing-management divadla Josefa Kajetána Tyla v Plzni. Diplomová práce. Brno: Masarykova univerzita, Filozofická fakulta, 2019.

[22] WERNER, Barbora. Young People: a Surprisingly Diverse, Picky, and Hard-to-Assess Audience – Young Spectators Club in Prague, Czech Republic. Theater Performances for Schools. Přednáška, Connected Audience Conference, Berlín, SRN, 22. května 2025.

[23] Broadway’s Next Act: Gen Zs and Millennials. New York: No Guarantees, 2024. Dostupné z: https://www.prnewswire.com/news-releases/new-research-shows-nearly-70-of-gen-z–millennials-are-curious-about-broadway-so-why-arent-they-coming-302124824.html

[24] WERNER, Barbora; STUDENÁ, Kateřina; ZAVŘELOVÁ, Eva; VÁŇOVÁ, Michaela; LANDA, Rosa Nella; ŠULÁK, Matěj Olin. Publikace k 60. výročí Klubu mladého diváka. Praha: Klub mladého diváka, 2024, s. 19. Dostupné z: https://www.klubmladychdivaku.cz/60-let-kmd [cit. 15. 3. 2025]

[25] GALIPEAU, Lila. What Do Gen Z In Canada Think About the Performing Arts? Online. Canadian Association for the Performing Arts, 2024. Dostupné z: https://capacoa.ca/en/2024/02/what-do-gen-z-in-canada-think-about-the-performing-arts/ [cit. 30. 6. 2025]

[26] V sezóně 2025/2026 jsou to například inscenace Bílá nemoc Karla Čapka, Hamlet Williama Shakespeara, Krásný nový svět Aldouse Huxleyho a další. K inscenacím vznikají videa na YouTube kanál divadla v rámci série V hlavní roli: maturita!.

[27] Vize. Online. Městská divadla pražská, © 2011–2019. Dostupné z: https://www.mestskadivadlaprazska.cz/o-divadle/vize/ [cit. 15. 3. 2025]

[28] Tamtéž.

[29] Divadlo školám. Studenti do našich divadel patří. Online. Městská divadla pražská, © 2011–2019. Dostupné z: https://www.mestskadivadlaprazska.cz/vzdelavani/pro-skoly/ [cit. 15. 3. 2025]

[30] Interní údaj divadla.

^[31] Výzkumné otázky jsou součástí přílohy.

[32] Statistika se zabývá sběrem, analýzou a interpretací empirických dat populace. Inferenční statistika právě modeluje vlastnosti populace na základě daného výběru v případech, kdy není možné zkoumat celou populaci. Používá se třeba k zobecňování zákonitostí vybraných skupin, z níž byl vzorek vybrán. V tomto případě by bylo nutné stanovit reprezentativní vzorek v dané věkové skupině, který by kopíroval reálnou demografii Prahy nebo České republiky. Muselo by tedy být zastoupeno určité procento mužů/žen, pokryté různé typy vzdělání apod.

[33] Způsob dotazování u kvantitativní metody sběru dat, kdy odpovědi respondenta jsou zaznamenávány do papírového dotazníku.

[34] Prázdný vzor dotazníku je k nahlédnutí v příloze.

[35] V otázce byly zahrnuty pouze divadla, která zřizuje Magistrát hlavního města Prahy. Důvodem byla možnost srovnání mezi příspěvkovými organizacemi.

[36] Otázky rozhovoru jsou k nahlédnutí v příloze.

[37] Školy a školská zařízení 2023/2024 k 21. 10. 2024. Online. Český statistický úřad, ©2024. Dostupné z: https://csu.gov.cz/produkty/skoly-a-skolska-zarizeni-od_vzd01 [cit. 17. 5. 2025]

[38] V rámci příspěvkových organizací MHMP nabízí divadla vstupné pro studující do 350 Kč díky slevám, které mohou uplatnit. Neplatí to vždy na všechna představení a zlevněná místa jsou většinou do určené části sálu. MDP mají v nabídce slevu pro studující 50 % na vstupenky vlastního repertoáru do 2. cenové zóny na tituly vhodné pro žáky a studenty (údaj k 24. 6. 2025).

[39] Tématu přístupnosti divadel pro osoby se specifickými potřebami se věnuje několik prací na Katedře produkce Divadelní fakulty AMU – například magisterský výzkum BcA. Františky Jesenské Specifika produkce projektů, divadelních souborů a provozu kulturních organizací pracujících s osobami se znevýhodněním a specifickými potřebami (2023).

[40] Anonymní rozhovor č. 3 se studentkou gymnázia. Praha, 9. 5. 2025.

[41] Anonymní rozhovor č. 1 se studentkou gymnázia. Praha, 8. 5. 2025.

[42] Tamtéž.

[43] Anonymní č. 2 rozhovor se studentkou gymnázia. Praha, 9. 5. 2025.

[44] Anonymní č. 3 rozhovor se studentkou gymnázia. Praha, 9. 5. 2025.