Tomáš Čapek VÝSLEDKY VÝZKUMU PEDAGOGICKÉHO POTENCIÁLU HERECKÉ METODIKY COMMEDIA DELL’ARTE Úvodem Ve svém výzkumu analyzuji hereckou tvorbu z hlediska tělesnosti a disciplíny za cílem rozvoje pedagogického přístupu k výuce jevištního pohybu na Divadelní fakultě Akademie múzických umění. Své poznatky opírám o empirický výzkum vycházející z vlastní zkušenosti herecké, […]
Elisa Speváková KULTURNÍ CHOVÁNÍ DIVADELNÍHO PUBLIKA SE ZAMĚŘENÍM NA GENERACI Z (MLADÉ PUBLIKUM VE VĚKU 15–18 LET) Výzkum byl podpořen Studentskou grantovou soutěží DAMU Úvod Impulzem pro vznik článku Kulturní chování divadelního publika byl poznatek, že Magistrát hlavního města (MHMP) pracuje s nejnovějšími daty o kulturním chování […]
Kristína Valachová POUŽITIE REPRODUKOVANEJ HUDBY JAKO SCÉNICKEJ HUDBY V RÁMCI DIVADELNÉHO PREDSTAVENIA Digitálne prístupná hudba nepredstavuje iba prostriedok šírenia a počúvania hudby, ale zároveň prispieva k jej využitiu v rôznych umeleckých formách. Významnú úlohu zohráva najmä v divadelnom umení, kde často tvorí podstatnú súčasť. V divadelnom […]
Vladana Brouková PŘÍSTUPNOST ČESKÝCH DIVADEL PRO PUBLIKUM S POSTIŽENÍM SLUCHU Úvodem o přístupnosti a inkluzi v kultuře Ve středu 8. října 2025 schválila vláda Státní kulturní politiku 2026–2030+, jejíž jednou z priorit je zvýšení dostupnosti a přístupnosti kultury pro všechny bez rozdílu — tedy bez sociálních, […]
Jakob Keller SOCIÁLNÍ CÍTĚNÍ IVANA VYSKOČILA IVAN VYSKOČIL JAKO PSYCHOLOG V ZÁCHYTNÝCH DOMOVECH PRO MLADISTVÉ & ODRAZ TÉTO ZKUŠENOSTI V JEHO LITERÁRNÍ A DRAMATICKÉ TVORBĚ Opírám se zde mimo jiné o méně čtený zdroj, tím je Vyskočilova diplomová práce z psychologie, napsaná na FF v roce […]
Anna Chrtková KOMPONOVÁNÍ PROSTORU: CESTA KE SCÉNOGRAFII JAKO K METODĚ UMĚLECKÉHO VÝZKUMU V roce 2019, těsně po ukončení studia scénografie na brněnské JAMU, jsem dostala možnost spolupracovat na kurátorské koncepci řady komponovaných událostí Y Events v Divadle X10. K tomuto úkolu jsem přistoupila veskrze prakticky: jelikož […]
Lucie Mlejnková Na ženách záleží Tato studie analyzuje poměr genderového zastoupení v inscenačních složkách a snaží se zodpovědět otázku, jaké je současné zastoupení umělkyň v činoherních souborech v České republice? Metodologicky vychází z výzkumu, který vznikl na popud kampaně #WakingTheFeminists. Ta v letech 2015–2016 v Irsku reagovala na nedostatečné zastoupení […]
Karolína Koubová Imunita komunity Nedávné celospolečenské krize nás přiměly opakovaně se zamyslet nad tím, co je zdrojem spokojeného a kvalitního života. Do popředí se v této diskusi postupně dostává důležitost menších, soudržných komunit, které mají pevné vazby a dokáží se v případě potřeby semknout a vzájemně […]
Petr J. Novotný AUTORSKÝ TEXT JAKO VYSOKOŠKOLSKÁ DISCIPLÍNA I: ZMAPOVÁNÍ TERÉNU 1 / Úvod a kontext[1] Autor literárních děl (prozaik, básník, dramatik) byl ještě zhruba před sto lety solitérem, autorským samoukem, „selfmademanem“ – se svojí tvorbou byl zkrátka sám od prvního nápadu až do uvedení díla […]
Hana Kacafírková ČESKÉ CENTRUM STOCKHOLM: PŘÍKLAD VÝZEV A PERSPEKTIV SOUČASNÉ ČESKÉ KULTURNÍ DIPLOMACIE Kulturní diplomacie je klíčovou součástí měkké síly státu a významně přispívá k budování jeho mezinárodního obrazu (Nye, 2004). České centrum ve Stockholmu (ČCS) jako součást sítě Českých center hraje důležitou roli v šíření […]
Vít Zeman VIRTUAL DIALOGUE WITH THE INNER PARTNER AS THE CORE OF PSYCHOSOMATIC CONCEPT OF AUTHORIAL READING (WITH CONTINUAL REFERENCE TO IVAN VYSKOČIL) Abstract This article focuses on the role of the spectator within the process of authorial reading from a philosophical perspective. The first crucial question of […]
Vladimír Novák HLAVNÍ PILÍŘE VÝZKUMU A UMĚLECKÉ TVORBY V OBLASTI SPECIFICKÉHO, SOCIÁLNÍHO A KOMUNITNÍHO DIVADLA NA DAMU S aktuálními proměnami světa se začínají objevovat nová témata, či zviditelňovat doposud opomíjená, související s vývojem a proměnou společnosti, především paradigmatu vnímání rozdílnosti, jinakosti, specifičnosti člověka. Je mnohem intenzívnější zájem o člověka […]
Miloslav Klíma INTERAKCE KOMPONENTŮ JEVIŠTNÍHO DÍLA VE SPECIFICKÉ SKUPINĚ Historie vztahu společnosti k lidem s jakýmkoli znevýhodněním je plná peripetií a žel, často nevstřícným vztahem vedoucím až k segregačním tendencím. Je přece logické, že jsme všichni lidé sobě rovnocenní, jen je nutné brát v potaz konkrétní omezení či limity každého […]
Elisa Speváková: ANALÝZA FESTIVALU DIVADELNÍCH ŠKOL ZLOMVAZ V RÁMCI DAMU Úvod Každý projekt, ať už je jakéhokoliv charakteru, má svůj životní cyklus. Projekt je definován jako dočasné úsilí podstoupené za účelem vytvoření jedinečného produktu, služby či výsledku.[1] Vlastnosti projektů dle IPMA (International Project Management Association) jsou jedinečnost […]
Kateřina Dolenská: DVĚ INSPIRATIVNÍ ZAHRANIČNÍ LOUTKÁŘSKÉ KONFERENCE S ČESKOU ÚČASTÍ Toruň Ve dnech 13. a 14. září 2023 se v polské Toruni na Univerzitě Mikuláše Koperníka konala odborná konference Illusions IN/OUTSIDE the Theatre s podtitulem Intermedial Performance from Renaissance until Today (https://www.human.umk.pl/wiadomosci/?id=31138). Zvolenou velmi širokou problematiku nahlížela z mnoha perspektiv. […]
Kateřina Mocová: MYSLÍME DIVADLEM, MĚNÍME SVÉ NÁVYKY, SEBE, TÍM I LIDI KOLEM (Divadelní tvorba ve specifických skupinách: s lidmi se znevýhodněním mentálním, psychickým, fyzickým, sociálním i jiným a divadelními profesionály jako tým) Jaké označení si přejeme? Divadlo komunitní, sociální, autorské, devised, někdy i dokumentární, inkluzivní, […]
Vladimír Novák: VÝZKUMNÁ VÝCHODISKA Z OBLASTI SPECIFICKÉHO, LOUTKOVÉHO A ALTERNATIVNÍHO DIVADLA V UMĚLECKÉ PRAXI Smysluplné poznávání a touha po něm jsou jedním ze základních předpokladů pozitivního rozvoje člověka. Kultivuje naši duši, skýtá radost a naplňuje smysl naší životní pouti. Poznání zvyšuje pestrost a kvalitu našich životů. Význam bádání […]
Hza Bažant PŘEDSTAVENÍ VÝZKUMNÉHO PROJEKTU „VIZUÁLNÍ DRAMATURGIE“ Dominance textu je v naší kultuře hluboce zakořeněná. Pokud v jakékoli formě záznamu použijeme psaný text, jeho význam je pro příjemce nadřazen všem ostatním složkám díla. Text se svou dominancí s sebou nese i svá omezení, neboť jeho čtení […]
Domen Šuman, Tinka Avramova, Jasmine Molinari, Adam Dragun: AESTHETIC OF DIRT, CLEANLINESS AND CLEANING IN VISUAL THEATRE INTRODUCTION In the past year, we conducted practical artistic research that we named Aesthetics of Dirt, Cleanliness, and Cleaning in Visual Theatre. Our research method was based on a […]
Markéta Zabelova: MOJE SIBIŘ – PRIZMATA AUTORSTVÍ Z TROJITÉ ROLE V HUDEBNĚ DIVADELNÍM PROJEKTU Tento text píšu jako zprávu o projektu Moje Sibiř a o spolupráci mezi HAMU a DAMU. Píšu ho z pozice studentky autorské tvorby a pedagogiky na DAMU, studentky skladby a absolventky režie-dramaturgie alternativního a loutkového […]
Kateřina Dolenská: VÝZKUM LOUTKÁŘSTVÍ POD HLAVIČKOU ÚSTAVU Je evropská loutkářská tradice stále živá? Z iniciativy Ústavu pro výzkum a studium divadla alternativního, loutkového a divadelní tvorby ve specifických skupinách DAMU se ve dnech 3. a 4. listopadu 2023 uskutečnila mezinárodní konference European Puppetry Tradition – Is It Still […]
Jan Vedral NARCISMUS V DIVADLE A NARCISTNÍ DIVADLO Dramaturgický esej a současně prolegomena možného příštího rozsáhlejšího výzkumu 1. Tento příspěvek je pokusem otevřít našemu přemýšlení jeden aspekt tzv. performativního obratu. Tím je zřetelná změna paradigmatu v pojetí a vnímání divadelního umění, nastolující zejména v zemích, jejichž divadelní provoz byl […]
Jakub Korčák THE POETRY OF PEDAGOGY BY MARIA OSIPOVNA KNEBEL Experience of Active Analysis in the pedagogical process When I, as her student, first saw Maria Osipovna Knebel at her age of 84, as a small, white-haired old woman who, with the support of her assistants, […]
Miloslav Klíma DOKTORSKÉ STUDIUM NA KALD DAMU V OBDOBÍ 2008–2023 Chvíli trvalo, než se i na uměleckých vysokých školách prosadila potřeba doktorského studia jakožto kombinace vzdělávání a bádání. Permanentně byl redefinován smysl a cíle studia na uměleckých vysokých školách a fakultách na pomezí výzkumu praxí, teoretickým bádáním […]
Viktor Fuček PERFORMATÍVNE PRÍSTUPY V PRIESTOROVEJ TVORBE V súčasnom umení a pedagogike sa zameriavam na rozšírenie možností vizuálnej performancie v kontexte priestorovej tvorby. Tento prístup môžeme označiť za performatívny priestorový prieskum, ktorý je zameraný na citlivé vnímanie a interpretáciu konkrétneho miesta s cieľom odhaliť jeho latentné […]
Michal Čunderle STUDENTSKÉ AUDIONAHRÁVKY JAKO STOPY SEMINÁŘE AUTORSKÉHO ČTENÍ Tento text je jistým doplněním článku Zuzany Pitterové Dírkami v kšiltovce (SET 2023/1), v němž reflektuje svou zkušenost s natáčením audioknih se studenty DAMU a dosti otevřeně nás zve do své tvůrčí kuchyně, anebo spíš badatelny, mluvíme-li o uměleckém výzkumu. […]
Kristýna Täubelová CHCEŠ-LI BOŽÍ ZÁZRAK ZŘÍTI, SE VČELAMI MUSÍŠ DLÍTI[1] Abstrakt: Prostřednictvím projektu Včely se zabývám tématem včel skrze umělecké vyjádření a hledáním s ním spojených metafor. Zkoumám přímý sluneční svit jako zdroj divadelního světla, konkrétní možnosti inscenování v krajině a možnosti udržitelnosti divadla. Svůj umělecký výzkum reflektuji […]
Marianna Kozak PROČ DĚMIDOV? V březnu 2017 v Praze na DAMU v rámci symposia The S Word: Merging Methodologies prezentoval prof. Andrei Malaev-Babel knihu Nicolai Demidov Becoming an Actor-Creator, na jejímž anglickém vydání se podílel jako editor a spolupředkladatel. Jeho prezentace i kniha samotná vyvolaly zvědavé i pobouřené dotazy, […]
Vladimír Novák Problematika terminologie výstupů v uměleckém výzkumu – hodnocení výstupů z hlediska specifikace RIV s ohledem na specifikum výzkumu v oblasti specifického a sociálního divadla V oblasti umění velice často narážíme na pojmy, které jsou mnohdy automaticky, někdy však ledabyle či nahodile, přebírány z jiných disciplín, oborů, odvětví, nebo z jiných […]
Vladimír Mikeš SEN, SNĚNÍ A ZDÁNÍ Sueño – znamená spánek a sen. A také snění v dvojím smyslu: jednak toužení po něčem, jednak to, co se ve snu zdá, a tedy samo zdání. Hamlet uvažuje o snech, které by se – k jeho zděšení – mohly zdát i […]
Jan Čtvrtník Herec v rukou zvuku zachycuje rozličné možnosti herecké tvorby s akcentem na zvukový komponent scénického díla. Ve svém výzkumu se zabývám reflexí a analýzou vlastních uměleckých projektů či realizací, na kterých jsem spolupracoval jako tvůrce zvukového komponentu či herec/performer během svého doktorského studia, tedy […]
Klára Pernicová NABÍDKA JAK ŽÍT S ANIMACÍ Nabízím možnost, jak se stavět k animaci, jak ji vnímat a žít s ní. Znamená to přístup ke všemu, co nás obklopuje a s čím spolužijeme, tedy se světem, jenž je naší neoddělitelnou součástí. Chci nabídnout možný způsob, jak žít s ním a […]
Vratislav Šrámek MOŽNÝ PŘÍSTUP K ŘEŠENÍ ZVUKOVÉ KOMPONENTY SCÉNICKÉHO DÍLA/PROJEKTU A JEHO APLIKACE VE VÝUCE PROČ ZVUKOVÁ KOMPONENTA 1. Materiál Divadelní inscenaci, scénický projekt vnímáme jako dílo tvořené komponentami divadelního výrazu, které jsou co do obsahu vzájemně dílčím způsobem prostupné. Interakce těchto komponent se podílí na temporytmu […]
Vladimír Novák Specifické divadlo jako otevřený sdílený dialog Poměrně dlouhá izolace během covidové doby znamenala pro oblast sociálního a specifického divadla značný posun ve vnímání a rehabilitaci tématu. Přinesla rapidní zvýšení zájmu o něj – a co je velmi potěšující, i z řad studentů DAMU. A to […]
Miloslav Klíma Glosy k možnostem a podobám sdílení v divadelní tvorbě V posledních letech se slovo sdílená tvorba, sdílené divadlo opakují v mnoha proklamacích a debatách divadelníků. Pojem devised (u nás se často uplatňuje nikoli jako překlad, ale jako souhrnný pojem společného sdílení tvorby) se používal v Anglii koncem padesátých let […]
Jan Vedral MÁ BÝT DIVADLO „WELLNESS EVENTEM“? Od tvaru přes proud do vířivky Má být dnes divadlo „wellness eventem“? Podívejme se nejprve na jednotlivé pojmy tvořící formulaci tématu – a také na to, zda kalvárie panické pandemie čínské chřipky nezměnila jejich obsah. Vracející se covidové vlny […]
Barbora Adolfová NOVINKY Z ČESKÉ CIRKUSOVÉ PEDAGOGIKY CIRKUSOVÁ PEDAGOGIKA Živé umění včetně nového cirkusu se po nedobrovolné pandemické pauze vrací do původního rytmu a cirkusové triky se čím dál častěji objevují i jinde než na jevišti – třeba i ve školních tělocvičnách, nemocnicích nebo na setkání […]
Vladimír Mikeš VIDĚT A BÝT VIDĚN; DIVADLO (THEATRON) MÍSTO, KDE SE DÍVÁ A NABÍZÍ POHLEDŮM Dívat se: Podívaná. Vidět – být viděn – vidět se vidět: proplétá se celým divadlem a souvisí s pohledem na svět a s pojetím těla. Když se zastavíme u Schechnerova setkání s indickou realitou […]
Zuzana Pitterová DÍRKAMI V KŠILTOVCE Co je řečeno v textu a co mu můžeme dodat jako interpret? Co obnáší, když je autor zároveň interpretem? ÚVOD Cílem tohoto výzkumného projektu bylo hledání skrytých interpretačních možností autorského textu, a to v podání autora, který není jen tím, kdo […]
Karolina Plicková Hledání nové intenzity Fragmentární katalog úvah o současném divadle V pátek 10. června 2022 se v Malém tanečním sále DAMU konalo kolokvium Uhlíková stopa herce. Setkání uspořádali režisér, pedagog a vedoucí KALD DAMU Braňo Mazúch a režisérka, performerka a pedagožka Petra Tejnorová v rámci výzkumného okruhu Sdílené […]
Miloslav Klíma Limity, možnosti a zkušenosti …úroveň každé společnosti můžeme posuzovat nebo hodnotit dle toho, jak je schopna postarat se o své „slabší články“. Jakým způsobem se dokáže vypořádat s jinakostí. Péče o znevýhodněné a postižené v různých obdobích společenského vývoje souvisí také samozřejmě s politicko-ekonomickou a kulturní úrovní […]
Markéta Formanová LOUTKOVÁ DIORAMATA – unikátní československé exponáty pro Světovou výstavu v New Yorku v roce 1939 Úspěch československých loutek na světových výstavách v Bruselu v roce 1959 nebo třeba Montrealu roku 1967 je všeobecně znám, ale zájmu badatelů až donedávna unikal příběh loutkových dioramat, která byla vytvořena […]
Jan Vedral CENTRA, PERIFERIE A ROZHRANÍ V DIVADELNÍ KRAJINĚ (DRAMATURGICKÝ ESEJ) Pojem divadelní krajina (das Theaterlandschaft) jsme si začali osvojovat po roce 1989 díky intenzivnějšímu styku s německou divadelní kulturou a teatrologií. Slovenské čtenáře a posluchače tohoto textu je vhodné upozornit, že v češtině se slova „krajina“ užívá především […]
Karolina Plicková a Tereza Ondrová DUETY VERBAL DUET ABOUT PERFORMATIVE IDENTITIES: TOWARDS A POROUS AND COLLABORATIVE CHOREOGRAPHY * AN INTRODUCTION TO BEING IN ACOUPLE Bonds between couples in contemporary “liquid” times are the subject of Zygmunt Bauman’s book Liquid Love, aptly subtitled On the Frailty of […]
ZDROJE K ANTROPOLOGICKÉMU A SOCIÁLNÍMU DIVADLU (DIVADELNÍ TVORBĚ VE SPECIFICKÝCH SKUPINÁCH) ARENDTOVÁ, Hannah. Vita activa neboli O činném životě. 1. vyd. Praha: Oikoymenh, 2007. AUGÉ, Marc. Antropologie současných světů. 1. vyd. Brno: Atlantis, 1999. ARTAUD, Antonin. Divadlo Antonina Artauda II – Texty. 1. vyd. Kulturní dům hlavního […]
Vratislav Šrámek MOŽNÝ PŘÍSTUP K ŘEŠENÍ ZVUKOVÉ KOMPONENTY SCÉNICKÉHO DÍLA/PROJEKTU A JEHO APLIKACE VE VÝUCE (profesorská přednáška) PROČ ZVUKOVÁ KOMPONENTA Žijeme obklopeni nepřeberným množstvím zvuků. A nejsou to pouze zvuky harmonizující, spíše převažují hluky, třesky, nadbytečná hudba odsouzená k balastu. Díky téměř permanentní zvukové kulise ztrácíme pozornost, vnímavost, […]
Kateřina Dolenská TROJÍ ZPŮSOB ANIMACE Geneze těchto úvah o současném loutkovém divadle byla nastartována během setkávání a diskusí v rámci magisterského ateliéru objektového divadla na KALD DAMU a nepovažuji je za ukončené ani dogmatické. Je to spíš hledání souvislostí, pokus o formulování podstaty a esence oboru, […]
Barbora Adolfová STRUČNÝ ÚVOD DO ČESKÉHO SOCIÁLNÍHO CIRKUSU CO JE SOCIÁLNÍ CIRKUS?[1] Co vás napadne, když se řekne „cirkus“? Po dvanácti letech práce v CIRQUEONu – Centru pro nový cirkus[2] jsem vysledovala, že záleží na tom, kolik je dotazovanému let, odkud je a jaké se věnuje profesi. […]
Jakub Maksymov KOMPARATIVNÍ ANALÝZA PEDAGOGICKÉ METODY JANA V. DVOŘÁKA A AGNÈS LIMBOS I. Porovnání metod výuky předmětného divadla a divadla objektů Jana V. Dvořáka (*1925, Úsobí, †2006, Hradec Králové) a Agnès Limbos (*1952, Huy, Belgie) může být pro obor přínosné hned z několika důvodů. Jejich nejdůležitějším […]
Monika Kováčová PROJEKT BATOLÁRIUM – OD NULY AŽ K TROM (Poznámky k príprave prvých predstavení pre deti od desiatich mesiacov do dvoch rokov na Slovensku – Batolárium, AKVAbatoláRIUM, FARbatoláRIUM) KRÁTKA HISTÓRIA ALEBO OD BODU NULA Koncom 80-tych rokov si súrodenci Roberto a Valeria Frabetti z bolognského […]
Lucia Škandíková HLEDÁNÍ VZTAHU RÁMU A SCÉNOGRAFICKÉHO PROSTORU „Obraz, stejně jako třeba jazyk, je konvencí, která nás od skutečnosti odděluje, protože o ní hovoří.”[1] Nejdůležitější otázku, kterou si ve svém výzkumu kladu, je: Čemu jsem v divadle ochotna věřit? To, na co se v divadle dívám, […]
Kateřina Šplíchalová Mocová OTEVŘENÁ DRAMATURGIE A JEJÍ SPECIFIKA V PROCESU TVORBY INSCENACE S LIDMI S MENTÁLNÍ RETARDACÍ (stručný přehled poznatků specifické praxe, kdy se dramaturgie stává expanzivním hledáním, poznáváním a sdílením) Všichni dnes dobře chápeme otevřenost témat, prostoru, žánrů, technologií, médií… Nebudu proto v této studii psát o tzv. […]
Jitka Vrbková JAK ZAPARKOVAT ČESKÁ DIVADLA ACTOR-SPECIFIC V KULTURNÍM SYSTÉMU Milý čtenáři, pokud nyní čekáš odpočinkový a vlastně trochu humorný žánr, musím tě zklamat. Bude se jednat o čtení depresivní až hororové, při němž vstávají vlasy na hlavě všem, kterým po létech úporného snažení o „zaparkování“ […]
Jakub Maksymov VE FORMĚ JE UKRYTÁ ODPOVĚĎ Na podzim roku 2019 jsme s Dominikem Migačem poprvé uvedli v pražském divadle NoD náš komorní loutkově-technologický projekt Prefaby. Stalo se tak po jeho více něž dvouletém vývoji. Inscenace měla pozitivní ohlasy, byla pozvána na řadu divadelních festivalů a […]
Kateřina Dolenská VELKÁ ŠANCE PRO LOUTKÁŘSKÝ OBOR Ústav pro výzkum a studium divadla alternativního, loutkového a divadelní tvorby ve specifických skupinách Divadelní fakulty Akademie múzických umění v Praze vznikl transformací někdejšího Výzkumného pracoviště Katedry alternativního a loutkového divadla v polovině roku 2020. Ve svých aktivitách navazuje na umělecko-výzkumnou […]
Zuzana Vojtíšková KLASICKÉ POHÁDKY JAKO PROSTŘEDEK KOMUNIKACE A SDÍLENÍ Popularita pohádek a hlubší zájem o ně v posledních letech roste. Pohádka je žánr, kterému se v naší kultuře v podstatě nelze vyhnout. Všichni jsme s ním nějak obeznámeni, ať už k němu získáme kladný, nebo záporný vztah, ať už nás tyto […]
Pavel Hubička OBRAZ, PROSTOR, SCÉNA Je studie, která se ve své detailní podobě ve formě disertační práce věnuje fenoménu obrazu ve scénickém prostoru. Obrazy realizované na scéně mají svůj původ ve vnitřních numinózních obrazových vzorcích, rezonujících s tématem konkrétní inscenace. Zvnějšnění vnitřních obsahů na scéně v […]
Klára Pernicová ANIMACE V PŘIROZENÉM VNÍMÁNÍ SVĚTA Animace je bezesporu fundamentem loutkového divadla. To ale v žádném případě nemůže znamenat, že je to něco, co máme jít hledat pouze do divadla (nebo případně ještě do filmu) a jenom tam. Spíše je animace něčím, co do sebe divadlo […]
Miloslav Klíma PROSTOR PRO DRAMATURGII V DIVADELNÍ TVORBĚ VE SPECIFICKÝCH SKUPINÁCH K trvalému tvůrčímu dialogu patří nezbytně i zastavení a ohlédnutí. Odtud pramení dále uvedené postřehy a zkušenosti dramaturgie při účasti na divadelní tvorbě ve specifických skupinách. Začněme tím, co si dramaturgie obvykle vytýká před závorku tak, že […]
Elena Volpi LOUTKOVÉ DIVADLO A VÝCHOVA V DIALOGU Když divadelníci tvoří pro děti, v praxi často naráží na otázku souvislosti mezi divadlem, vzděláváním a výchovou. Článek z pohledu divadelního tvůrce odmítá zjednodušování divadla ve službách didaktičnosti a nabízí širší pohled na jeho výchovnou funkci. Opírá se o diskusní […]
Vladimír Novák UMĚNÍ JAKOŽTO JEDNA Z MOŽNOSTÍ POZNÁVÁNÍ SVĚTA MOTTO „Změnit svět? To se ještě žádnému divadlu nepodařilo. Ale jestliže je ve společenství něco v nepořádku, potom se především divadlo musí ptát, proč tomu tak je, a už tímto tázáním zkoumat osobní vztah ke světu a vytvářet takové […]
Vladimír Mikeš POHLED ZA HERECTVÍ Před lety jsme založili divadelní antropologii, která se zabývá tím, co je na divadle nejdůležitější – tedy člověkem vstupujícím na scénu. I na scénu každodenního života. Ne divadlem pro divadlo. Ptá se, jak žít a jak jednat v životě. Zkoumá vztah člověka […]