Vladimír Novák Problematika terminologie výstupů v uměleckém výzkumu – hodnocení výstupů z hlediska specifikace RIV s ohledem na specifikum výzkumu v oblasti specifického a sociálního divadla V oblasti umění velice často narážíme na pojmy, které jsou mnohdy automaticky, někdy však ledabyle či nahodile, přebírány z jiných disciplín, oborů, odvětví, nebo z jiných […]
Vladimír Mikeš SEN, SNĚNÍ A ZDÁNÍ Sueño – znamená spánek a sen. A také snění v dvojím smyslu: jednak toužení po něčem, jednak to, co se ve snu zdá, a tedy samo zdání. Hamlet uvažuje o snech, které by se ­– k jeho zděšení –  mohly zdát i […]
Jan Čtvrtník Herec v rukou zvuku zachycuje rozličné možnosti herecké tvorby s akcentem na zvukový komponent scénického díla. Ve svém výzkumu se zabývám reflexí a analýzou vlastních uměleckých projektů či realizací, na kterých jsem spolupracoval jako tvůrce zvukového komponentu či herec/performer během svého doktorského studia, tedy […]
Klára Pernicová NABÍDKA JAK ŽÍT S ANIMACÍ Nabízím možnost, jak se stavět k animaci, jak ji vnímat a žít s ní. Znamená to přístup ke všemu, co nás obklopuje a s čím spolužijeme, tedy se světem, jenž je naší neoddělitelnou součástí. Chci nabídnout možný způsob, jak žít s ním a […]
Vratislav Šrámek MOŽNÝ PŘÍSTUP K ŘEŠENÍ ZVUKOVÉ KOMPONENTY SCÉNICKÉHO DÍLA/PROJEKTU A JEHO APLIKACE VE VÝUCE PROČ ZVUKOVÁ KOMPONENTA 1. Materiál Divadelní inscenaci, scénický projekt vnímáme jako dílo tvořené komponentami divadelního výrazu, které jsou co do obsahu vzájemně dílčím způsobem prostupné. Interakce těchto komponent se podílí na temporytmu […]
Vladimír Novák Specifické divadlo jako otevřený sdílený dialog Poměrně dlouhá izolace během covidové doby znamenala pro oblast sociálního a specifického divadla značný posun ve vnímání a rehabilitaci tématu. Přinesla rapidní zvýšení zájmu o něj – a co je velmi potěšující, i z řad studentů DAMU. A to […]
Miloslav Klíma Glosy k možnostem a podobám sdílení v divadelní tvorbě V posledních letech se slovo sdílená tvorba, sdílené divadlo opakují v mnoha proklamacích a debatách divadelníků. Pojem devised (u nás se často uplatňuje nikoli jako překlad, ale jako souhrnný pojem společného sdílení tvorby) se používal v Anglii koncem padesátých let […]
Jan Vedral MÁ BÝT DIVADLO „WELLNESS EVENTEM“? Od tvaru přes proud do vířivky Má být dnes divadlo „wellness eventem“?  Podívejme se nejprve na jednotlivé pojmy tvořící formulaci tématu – a také na to, zda kalvárie panické pandemie čínské chřipky nezměnila jejich obsah. Vracející se covidové vlny […]
Barbora Adolfová NOVINKY Z ČESKÉ CIRKUSOVÉ PEDAGOGIKY  CIRKUSOVÁ PEDAGOGIKA Živé umění včetně nového cirkusu se po nedobrovolné pandemické pauze vrací do původního rytmu a cirkusové triky se čím dál častěji objevují i jinde než na jevišti – třeba i ve školních tělocvičnách, nemocnicích nebo na setkání […]
Vladimír Mikeš VIDĚT A BÝT VIDĚN; DIVADLO (THEATRON) MÍSTO, KDE SE DÍVÁ A NABÍZÍ POHLEDŮM Dívat se: Podívaná. Vidět – být viděn – vidět se vidět: proplétá se celým divadlem a souvisí s pohledem na svět a s pojetím těla. Když se zastavíme u Schechnerova  setkání s indickou realitou […]
Zuzana Pitterová DÍRKAMI V KŠILTOVCE Co je řečeno v textu a co mu můžeme dodat jako interpret? Co obnáší, když je autor zároveň interpretem? ÚVOD Cílem tohoto výzkumného projektu bylo hledání skrytých interpretačních možností autorského textu, a to v podání autora, který není jen tím, kdo […]
Karolina Plicková Hledání nové intenzity Fragmentární katalog úvah o současném divadle V pátek 10. června 2022 se v Malém tanečním sále DAMU konalo kolokvium Uhlíková stopa herce. Setkání uspořádali režisér, pedagog a vedoucí KALD DAMU Braňo Mazúch a režisérka, performerka a pedagožka Petra Tejnorová v rámci výzkumného okruhu Sdílené […]
Miloslav Klíma Limity, možnosti a zkušenosti …úroveň každé společnosti můžeme posuzovat nebo hodnotit dle toho, jak je schopna postarat se o své „slabší články“. Jakým způsobem se dokáže vypořádat s jinakostí. Péče o znevýhodněné a postižené v různých obdobích společenského vývoje souvisí také samozřejmě s politicko-ekonomickou a kulturní úrovní […]
Markéta Formanová LOUTKOVÁ DIORAMATA – unikátní československé exponáty pro Světovou výstavu v New Yorku v roce 1939 Úspěch československých loutek na světových výstavách v Bruselu v roce 1959 nebo třeba Montrealu roku 1967 je všeobecně znám, ale zájmu badatelů až donedávna unikal příběh loutkových dioramat, která byla vytvořena […]
Jan Vedral CENTRA, PERIFERIE A ROZHRANÍ V DIVADELNÍ KRAJINĚ (DRAMATURGICKÝ ESEJ) Pojem divadelní krajina (das Theaterlandschaft) jsme si začali osvojovat po roce 1989 díky intenzivnějšímu styku s německou divadelní kulturou a teatrologií. Slovenské čtenáře a posluchače tohoto textu je vhodné upozornit, že v češtině se slova „krajina“ užívá především […]
Karolina Plicková a Tereza Ondrová DUETY VERBAL DUET ABOUT PERFORMATIVE IDENTITIES: TOWARDS A POROUS AND COLLABORATIVE CHOREOGRAPHY * AN INTRODUCTION TO BEING IN ACOUPLE Bonds between couples in contemporary “liquid” times are the subject of Zygmunt Bauman’s book Liquid Love, aptly subtitled On the Frailty of […]
ZDROJE K ANTROPOLOGICKÉMU A SOCIÁLNÍMU DIVADLU (DIVADELNÍ TVORBĚ VE SPECIFICKÝCH SKUPINÁCH) ARENDTOVÁ, Hannah. Vita activa neboli O činném životě. 1. vyd. Praha: Oikoymenh, 2007. AUGÉ, Marc. Antropologie současných světů. 1. vyd. Brno: Atlantis, 1999. ARTAUD, Antonin. Divadlo Antonina Artauda II – Texty. 1. vyd. Kulturní dům hlavního […]
Vratislav Šrámek MOŽNÝ PŘÍSTUP K ŘEŠENÍ ZVUKOVÉ KOMPONENTY SCÉNICKÉHO DÍLA/PROJEKTU A JEHO APLIKACE VE VÝUCE (profesorská přednáška) PROČ ZVUKOVÁ KOMPONENTA Žijeme obklopeni nepřeberným množstvím zvuků.  A nejsou to pouze zvuky harmonizující, spíše převažují hluky, třesky, nadbytečná hudba odsouzená k balastu. Díky téměř permanentní zvukové kulise ztrácíme pozornost, vnímavost, […]
Kateřina Dolenská TROJÍ ZPŮSOB ANIMACE Geneze těchto úvah o současném loutkovém divadle byla nastartována během setkávání a diskusí v rámci magisterského ateliéru objektového divadla na KALD DAMU a nepovažuji je za ukončené ani dogmatické. Je to spíš hledání souvislostí, pokus o formulování podstaty a esence oboru, […]
Barbora Adolfová STRUČNÝ ÚVOD DO ČESKÉHO SOCIÁLNÍHO CIRKUSU CO JE SOCIÁLNÍ CIRKUS?[1] Co vás napadne, když se řekne „cirkus“? Po dvanácti letech práce v CIRQUEONu – Centru pro nový cirkus[2] jsem vysledovala, že záleží na tom, kolik je dotazovanému let, odkud je a jaké se věnuje profesi. […]
Jakub Maksymov KOMPARATIVNÍ ANALÝZA PEDAGOGICKÉ METODY JANA V. DVOŘÁKA A AGNÈS LIMBOS I. Porovnání metod výuky předmětného divadla a divadla objektů Jana V. Dvořáka (*1925, Úsobí, †2006, Hradec Králové) a Agnès Limbos (*1952, Huy, Belgie) může být pro obor přínosné hned z několika důvodů. Jejich nejdůležitějším […]
Monika Kováčová PROJEKT BATOLÁRIUM – OD NULY AŽ K TROM (Poznámky k príprave prvých predstavení pre deti od desiatich mesiacov do dvoch rokov na Slovensku – Batolárium, AKVAbatoláRIUM, FARbatoláRIUM) KRÁTKA HISTÓRIA ALEBO OD BODU NULA Koncom 80-tych rokov si súrodenci Roberto a Valeria Frabetti z bolognského […]
Lucia Škandíková HLEDÁNÍ VZTAHU RÁMU A SCÉNOGRAFICKÉHO PROSTORU „Obraz, stejně jako třeba jazyk, je konvencí, která nás od skutečnosti odděluje, protože o ní hovoří.”[1] Nejdůležitější otázku, kterou si ve svém výzkumu kladu, je: Čemu jsem v divadle ochotna věřit? To, na co se v divadle dívám, […]
Kateřina Šplíchalová Mocová OTEVŘENÁ DRAMATURGIE A JEJÍ SPECIFIKA V PROCESU TVORBY INSCENACE S LIDMI S MENTÁLNÍ RETARDACÍ (stručný přehled poznatků specifické praxe, kdy se dramaturgie stává expanzivním hledáním, poznáváním a sdílením)   Všichni dnes dobře chápeme otevřenost témat, prostoru, žánrů, technologií, médií… Nebudu proto v této studii psát o tzv. […]
Jitka Vrbková JAK ZAPARKOVAT ČESKÁ DIVADLA ACTOR-SPECIFIC V KULTURNÍM SYSTÉMU Milý čtenáři, pokud nyní čekáš odpočinkový a vlastně trochu humorný žánr, musím tě zklamat. Bude se jednat o čtení depresivní až hororové, při němž vstávají vlasy na hlavě všem, kterým po létech úporného snažení o „zaparkování“ […]
Jakub Maksymov VE FORMĚ JE UKRYTÁ ODPOVĚĎ Na podzim roku 2019 jsme s Dominikem Migačem poprvé uvedli v pražském divadle NoD náš komorní loutkově-technologický projekt Prefaby. Stalo se tak po jeho více něž dvouletém vývoji. Inscenace měla pozitivní ohlasy, byla pozvána na řadu divadelních festivalů a […]
Kateřina Dolenská VELKÁ ŠANCE PRO LOUTKÁŘSKÝ OBOR Ústav pro výzkum a studium divadla alternativního, loutkového a divadelní tvorby ve specifických skupinách Divadelní fakulty Akademie múzických umění v Praze vznikl transformací někdejšího Výzkumného pracoviště Katedry alternativního a loutkového divadla v polovině roku 2020. Ve svých aktivitách navazuje na umělecko-výzkumnou […]
Zuzana Vojtíšková KLASICKÉ POHÁDKY JAKO PROSTŘEDEK KOMUNIKACE A SDÍLENÍ Popularita pohádek a hlubší zájem o ně v posledních letech roste. Pohádka je žánr, kterému se v naší kultuře v podstatě nelze vyhnout. Všichni jsme s ním nějak obeznámeni, ať už k němu získáme kladný, nebo záporný vztah, ať už nás tyto […]
Pavel Hubička OBRAZ, PROSTOR, SCÉNA Je studie, která se ve své detailní podobě ve formě disertační práce věnuje fenoménu obrazu ve scénickém prostoru. Obrazy realizované na scéně mají svůj původ ve vnitřních numinózních obrazových vzorcích, rezonujících s tématem konkrétní inscenace. Zvnějšnění vnitřních obsahů na scéně v […]
Klára Pernicová ANIMACE V PŘIROZENÉM VNÍMÁNÍ SVĚTA Animace je bezesporu fundamentem loutkového divadla. To ale v žádném případě nemůže znamenat, že je to něco, co máme jít hledat pouze do divadla (nebo případně ještě do filmu) a jenom tam. Spíše je animace něčím, co do sebe divadlo […]
Miloslav Klíma PROSTOR PRO DRAMATURGII V DIVADELNÍ TVORBĚ VE SPECIFICKÝCH SKUPINÁCH K trvalému tvůrčímu dialogu patří nezbytně i zastavení a ohlédnutí. Odtud pramení dále uvedené postřehy a zkušenosti dramaturgie při účasti na divadelní tvorbě ve specifických skupinách. Začněme tím, co si dramaturgie obvykle vytýká před závorku tak, že […]
Elena Volpi LOUTKOVÉ DIVADLO A VÝCHOVA V DIALOGU Když divadelníci tvoří pro děti, v praxi často naráží na otázku souvislosti mezi divadlem, vzděláváním a výchovou. Článek z pohledu divadelního tvůrce odmítá zjednodušování divadla ve službách didaktičnosti a nabízí širší pohled na jeho výchovnou funkci. Opírá se o diskusní […]
Vladimír Novák UMĚNÍ JAKOŽTO JEDNA Z MOŽNOSTÍ POZNÁVÁNÍ SVĚTA MOTTO „Změnit svět? To se ještě žádnému divadlu nepodařilo. Ale jestliže je ve společenství něco v nepořádku, potom se především divadlo musí ptát, proč tomu tak je, a už tímto tázáním zkoumat osobní vztah ke světu a vytvářet takové […]
Vladimír Mikeš POHLED ZA HERECTVÍ Před lety jsme založili divadelní antropologii, která se zabývá tím, co je na divadle nejdůležitější – tedy člověkem vstupujícím na scénu. I na scénu každodenního života. Ne divadlem pro divadlo. Ptá se, jak žít a jak jednat v životě. Zkoumá vztah člověka […]
© s-e-t, Klara Pernicova, Teluro, Wordpress