ÚVODNÍ SLOVO 1/2022


Vážené čtenářky, vážení čtenáři,


v první čísle časopisu S-E-T Vás zveme do nového prostoru, kde si přejeme otevřít platformu pro šíření a vzájemnou komunikaci myšlenek, výsledků výzkumu a experimentů různých podob tvorby divadelního umění.


V úvodu Kateřina Dolenská v textu Velká šance pro loutkářský obor představí poslání Ústavu pro výzkum a studium divadla alternativního, loutkového a divadelní tvorby ve specifických skupinách Divadelní fakulty Akademie múzických umění v Praze. Dále nabízíme tři texty v tuto chvíli již bývalých doktorandek a doktorandů – Zuzany Vojtíškové (Klasické pohádky jako prostředek komunikace a sdílení), Eleny Volpi (Loutkové divadlo a výchova v dialogu) a Pavla Hubičky (Obraz, prostor, scéna), které se staly základy jejich dizertačních prací. Animaci (a tzv. autoanimaci) se věnuje současná doktorandka Klára Pernicová, jež danou problematiku vnímá jako něco, co je člověku dáno evolučně, nevychází tedy primárně z tzv. loutkářské animace. V esejistickém Pohledu za herectví prof. Vladimíra Mikeše se dovíme, co znamená vystupování na jevišti a jaké toto pobývání může přinést antropologické otázky. Studie prof. Miloslava Klímy Prostor pro dramaturgii v divadelní tvorbě ve specifických skupinách a Vladimíra Nováka Umění jakožto jedna z možností poznávání světa se věnují výzkumu divadelní tvorby, kde v interakci pracují profesionální umělci s lidmi se znevýhodněním.


S-E-T informuje, přemýšlí i vede dialog o výzkumu a výsledcích bádání v rozličných oblastech divadelního umění. Je otevřený širokému spektru praktických i teoretických přístupů, tendencí, nabízí případové studie dokazující konkrétní tvůrčí postupy tvorby i uměleckého vzdělávání a výzkumu. Chcete-li se k nám připojit, napište nám.



-km-

Kateřina Dolenská VELKÁ ŠANCE PRO LOUTKÁŘSKÝ OBOR Ústav pro výzkum a studium divadla alternativního, loutkového a divadelní tvorby ve specifických skupinách Divadelní fakulty Akademie múzických umění v Praze vznikl transformací někdejšího Výzkumného pracoviště Katedry alternativního a loutkového divadla v polovině roku 2020. Ve svých aktivitách navazuje na umělecko-výzkumnou […]
Zuzana Vojtíšková KLASICKÉ POHÁDKY JAKO PROSTŘEDEK KOMUNIKACE A SDÍLENÍ Popularita pohádek a hlubší zájem o ně v posledních letech roste. Pohádka je žánr, kterému se v naší kultuře v podstatě nelze vyhnout. Všichni jsme s ním nějak obeznámeni, ať už k němu získáme kladný, nebo záporný vztah, ať už nás tyto […]
Pavel Hubička OBRAZ, PROSTOR, SCÉNA Je studie, která se ve své detailní podobě ve formě disertační práce věnuje fenoménu obrazu ve scénickém prostoru. Obrazy realizované na scéně mají svůj původ ve vnitřních numinózních obrazových vzorcích, rezonujících s tématem konkrétní inscenace. Zvnějšnění vnitřních obsahů na scéně v […]
Klára Pernicová ANIMACE V PŘIROZENÉM VNÍMÁNÍ SVĚTA Animace je bezesporu fundamentem loutkového divadla. To ale v žádném případě nemůže znamenat, že je to něco, co máme jít hledat pouze do divadla (nebo případně ještě do filmu) a jenom tam. Spíše je animace něčím, co do sebe divadlo […]
Miloslav Klíma PROSTOR PRO DRAMATURGII V DIVADELNÍ TVORBĚ VE SPECIFICKÝCH SKUPINÁCH K trvalému tvůrčímu dialogu patří nezbytně i zastavení a ohlédnutí. Odtud pramení dále uvedené postřehy a zkušenosti dramaturgie při účasti na divadelní tvorbě ve specifických skupinách. Začněme tím, co si dramaturgie obvykle vytýká před závorku tak, že […]
Elena Volpi LOUTKOVÉ DIVADLO A VÝCHOVA V DIALOGU Když divadelníci tvoří pro děti, v praxi často naráží na otázku souvislosti mezi divadlem, vzděláváním a výchovou. Článek z pohledu divadelního tvůrce odmítá zjednodušování divadla ve službách didaktičnosti a nabízí širší pohled na jeho výchovnou funkci. Opírá se o diskusní […]
Vladimír Novák UMĚNÍ JAKOŽTO JEDNA Z MOŽNOSTÍ POZNÁVÁNÍ SVĚTA MOTTO „Změnit svět? To se ještě žádnému divadlu nepodařilo. Ale jestliže je ve společenství něco v nepořádku, potom se především divadlo musí ptát, proč tomu tak je, a už tímto tázáním zkoumat osobní vztah ke světu a vytvářet takové […]
Vladimír Mikeš POHLED ZA HERECTVÍ Před lety jsme založili divadelní antropologii, která se zabývá tím, co je na divadle nejdůležitější – tedy člověkem vstupujícím na scénu. I na scénu každodenního života. Ne divadlem pro divadlo. Ptá se, jak žít a jak jednat v životě. Zkoumá vztah člověka […]

Obálka: Klára Pernicová, Foto: Archiv Pavla Hubičky

© s-e-t, Klara Pernicova, Teluro, Wordpress