Miloslav Klíma
DOKTORSKÉ STUDIUM NA KALD DAMU V OBDOBÍ 2008–2023
Chvíli trvalo, než se i na uměleckých vysokých školách prosadila potřeba doktorského studia jakožto kombinace vzdělávání a bádání. Permanentně byl redefinován smysl a cíle studia na uměleckých vysokých školách a fakultách na pomezí výzkumu praxí, teoretickým bádáním a reflexemi ve vazbě na trojí chápání výzkumu v umění (klasická uměnověda, nová lidská poznání, která přicházejí skrze umělecké dílo a výzkum takových děl včetně analýz jejich originálních postupů). Nový vysokoškolský zákon z roku 1998 třístupňové studium pro vysoké školy definoval. Postupně se na Divadelní fakultě AMU tento stupeň úspěšně zavedl a oficiálně akreditoval zprvu společně pro celou fakultu. Dovolím si citovat z materiálu, který projednalo vedení fakulty a Umělecká rada v první polovině roku 2004[1]:
Divadelní fakulta AMU otevřela doktorské studium při Katedře teorie a kritiky jako teorii divadelní tvorby. Tento název adekvátně a přesně vyjadřoval specifičnost doktorského studia na fakultě, jejíž studijní program se jmenoval Dramatická umění. Šlo tedy o doktorské studium, jehož nejvlastnějším předmětem poznání je materiál, jenž poskytuje umění. Na jedné straně je proto nezbytné zachovat a udržet principy vědeckého zkoumání, bádání a poznávání, na straně druhé je stejně tak nutné plně respektovat osobitost uměleckých postupů a jedinečnost divadla jako uměleckého druhu. Dosavadní zkušenosti nesporně prokázaly, že název studijního doktorského oboru a z něho vycházející stránka obsahová zcela odpovídají těmto dvěma podmínkám, které konstitují doktorské studium na DAMU. Teorie určuje a formuje základní východisko v rovině racionální, logické, diskurzivní, gnoseologické, metodické (i metodologické: vyžaduje jisté znalosti divadelně-vědné i z obecké teorie umění), zatímco pojem divadelní tvorba vymezuje materiál divadla, jenž spočívá uvnitř divadelního systému a divadelní struktury a procesů jejich vzniku a obsahuje i vlastní umělecké zkušenosti a subjektivní prožitky i intence studentů doktorského studia.
Dosavadní průběh i výsledky doktorského studia na DAMU s takto stanoveným zaměřením potvrdily jeho potřebnost, prospěšnost a správnost. To se projevilo i stále se zvyšujícím zájmem prakticky všech studijních oborů na DAMU o možnost mít vlastní studenty doktorského studia, kteří by poznávali a zkoumali specifičnost jednotlivých druhů divadla, případně jeho dalších složek, jimiž se zabývají a jimž učí katedry na DAMU…
Současná zkušenost s doktorským studie na DAMU včetně zkušeností, které se daly získat od počátku akademického roku 2003 –04 ukazuje, že o doktorské studium mají velký zájem všechna pedagogická pracoviště DAMU. Záměry, cíle a potřeby těchto pracovišť jsou však různorodé, tak jak to určuje jedinečnost divadelní tvorby a druhů divadla i těch profesních činností, které jsou předmětem jejich studia a výuky…
Dosavadní zkušenosti, a především perspektiva dalšího rozvoje doktorského studia na DAMU, jehož význam bude bezpochyby stoupat, vedou vedení fakulty k závěru, že je třeba doktorské studium, reformovat… na 4 následující obory:
1. Teorie a dějiny divadelní tvorby
2. Scénická tvorba a teorie scénické tvorby
3. Alternativní a loutková tvorba a její teorie
4. Autorské herectví a teorie autorské tvorby a pedagogiky
Příslušné rozšíření akreditace bylo Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy uděleno dne 19. července 2004 pod č.j. 22 331/2004-30.
Od roku 2005 byla formulována specifická témata doktorského studia na Katedře alternativního a loutkového divadla divadelní fakulty AMU a připravována žádost o udělení akreditace samostatného programu.
– Akreditace doktorského studia na KALD byla udělena od akademického roku 2008/2009, s prvními studenty byl návazně zahájen studijní a výzkumný proces.
– Od akademického roku 2010/11 se konaly otevřené prezentace v rámci klauzurních přehlídek na závěr každého semestru a později při akcích festivalu PROCES pro obecnější poznání studentů v bakalářských a magisterských programech.
– Individuální studium bylo navzájem propojováno na společných seminářích, jichž se účastnili všichni studenti, školitelé a přizvaní externisté, aby studenti byli nejen navzájem informováni o fázi poznání v každém studijním programu jednotlivců, ale především, aby probíhala vzájemná inspirace a komparace.
– Konzultace, příspěvky a prezentace na dílnách, seminářích a konferencích mimo ČR byly předneseny jak pedagogy, tak studenty na vysokých školách v Evropě. (Bratislava, Kodaň, Zurich, Erlangen, Amsterodam, Giessen, Paříž, Vídeň, Wroclav, Budapešt aj.).
– Konaly se pravidelné dílny a semináře při opakujících se přehlídkách a festivalech v České republice. (Neratov, Rynholec, Vítání slunce, MLK Chrudim, Next Wave, Nové divadlo, Skupova Plzeň, Mateřinka, Loutkářská Chrudim aj.).
– Účast a příspěvky na mezioborových konferencích AMU, UNIMA, DÚ: 11x.
– Opakovaně byly předneseny příspěvky na univerzitních konferencích v ČR. (JAMU Brno, SU Opava, UJP Ústí n L., UHK, U Pardubice, TUL, VUT Brno, ZČU Plzeň, UTB Zlín, OU Ostrava).
– Počet přijatých studentů do akademického roku 2022/2023: 75.
– Počet úspěšných absolventů, kteří obhájili disertační práce a složili Státní závěrečné zkoušky: 61 (tj. 81,3 %).
– Vydané knižní modifikace disertačních a jiných odborných prací studentů doktorandů: 8.
– Počet absolventů, kteří se jako pedagogové postupně zapojili do studijních programů na KALD nebo na Katedře produkce: 19.
– Počet absolventů doktorského studia, kteří obhájili habilitaci: 6.
– Počet odborných publikací vydaných v rámci projektů DKR, Ústavu a Oborové rady: 48.
– Publikace na základní téma doktorského studia „Divadlo a interakce“ číslo 1–11 a 2x Modré stránky studentů. Publikační platforma na téma vzájemné interakce komponentů a další výzkumná navazující témata uvádí od roku 2022 internetový časopis S-E-T, protože náklady na knižní verzi přesahovaly finanční možnosti DKR, Ústavu a Oborové rady.
– Přechod na on-line semináře vynucený pandemií zůstal zachován, stal se plně využívanou možností pro zachování spojení s absolventy, kteří tak mohou na seminářích uplatnit své zkušenosti a poznatky z další praxe nebo výzkumu…
Pro administrativní a statistický pohled možná vyhovující, ale vedle čísel zůstává řada otázek, pochyb, zkušeností, návazností i radostí ze smysluplného setkávání, někdy i smutná zklamání. Mám pochybnosti o vypovídací hodnotě výčtových matematických úkonů především při jejich různých interpretacích. Vždyť se stále rodí nové otázky. A stále chybí odpovědi… Vzhledem k tomu, že skončilo mé patnáctileté působení v doktorském studijním programu na KALD, rád bych místo dalších čísel nabídl některé poznámky a ohlédnutí za uvedeným obdobím.
Po diferenciaci doktorského studia na DAMU se časem ukázalo, že přirozená diferenciace badatelských směrů a doktorského studia spěje k hlubší specializaci, a proto se postupně upřesňovaly, rozšiřovaly a vyhraňovaly jednotlivé programy podle témat jejich výzkumu. Staly se do jisté míry samostatnými studijními programy a v pozdější terminologii obory. V jedné linii se vedle teorie a historie především činoherního divadla rozšířil obsah bádání o téma scénování, Scénologii, jakožto výzkum a pojmenování výchozí a průběžné energie jevištního díla. Linie výzkumu dialogického jednání s aspekty pedagogickými se stala součástí studia autorského herectví zkoumajícím vnitřní jednání v různých aspektech prezentačních i edukačních. Výzkum interakce jevištních komponentů a složek analyzoval proměnlivost vzájemných impulsů, kooperací, vazebnosti a sounáležitosti v alternativním a loutkovém divadle, později též v divadelní tvorbě ve specifických skupinách. Ještě byl akreditován na fakultě také výzkum a studium dramatické výchovy spíše ve vztahu k potřebám specializované a neprofesionální divadelní tvorby, než k pedagogickým aspektům jako je tomu na JAMU. Při postupném vznikání bohaté různosti obsahů doktorského studia zde se předpokládalo, že vzájemné kontakty, společné semináře, přehlídky, dílny a konference budou vhodnou inspirací vedoucí k vzájemnému obohacování. A že z různých hledisek umožní nahlédnout bohatý vějíř různých tvůrčích přístupů a postupů jako zdroj rozvinutého poznání a inspirací. Tato důležitá idea se naplno nikdy, žel, neuskutečnila.
Vznik samostatného doktorského studia a výzkumu na KALD vedle ostatních doktorských studijních programů na jiných katedrách byl motivován potřebou stále znova a v proměnlivých podmínkách zkoumat a studovat vzájemné interakce jednotlivých komponentů, složek jevištního díla. Fakt vzájemné živé vazby a proměnlivost pozicí a funkcí složek při vzniku a prezentaci díla nebyl nový. Historie připomíná souborovou provázanost, kolektivismus, týmovost, spolupodílnictví na autorství a další podobné momenty. V té poněkud stále ještě převratné době byla silná atmosféra pocitu totálního osvobození od přísné hierarchizace ve společnosti a samozřejmě i při divadelní tvorbě. Obohacení jevištních prostředků o multimediální složky až po fiktivní realitu a aktivní zapojení diváckého komponentu do realizace díla vedoucí dokonce až jednorázového eventu jsou momenty, se kterými bylo nutné se vyrovnávat. Výhodou bylo, že výchozí praxe loutkového divadla, které se v druhé polovině 20. století prokazatelně svými díly zařazovalo mezi ostatní divadelní druhy, měla již historicky zakořeněný princip vzájemné spolupráce a závislosti mezi všemi podílejícími se komponenty. Byla do značné míry obvyklou podobou praxe loutkového divadla. Problémem pro výzkum bylo, aby se tato samozřejmá skutečnost stala přirozenou, hlubinnou vědoucností a nenahrazovala se sumou holých bezvztahových a mimo souvislosti existujících vědomostí. Základní aspekt hledání spočíval ve faktu, že průběh interakce je neustále živý a v aktuálním čase proměnlivý. Potvrzuje specifiku kreativní spontaneity spolu s analýzami bez cílení k receptům a návodům, k důležitému poznání, že kopie či nápodoba není již kreativním dílem, ale kopií, pokud ovšem není záměrně proměněná. Z různých stran se tím zkoumalo vědomí, že šíře druhů divadla založeném na interaktivní týmovosti v plné spolupráci podílejících se komponentů a jejich složek, i když v různé míře podílu a významu na výsledku společné tvorby, je nekonečná.
Přirozeně vzniklo personální a obsahové propojení Oborové rady doktorského studia na KALD s fakultním Ústavem pro výzkum a studium alternativního a loutkového divadla a divadelní tvorby ve specifických skupinách. Ústav se členil na sekce Sdíleného divadla, Loutkového divadla a Divadelní tvorby ve specifických skupinách. Akcenty na autorství všech účastníků díla posléze i diváků si vyžadovalo zkoumání principů takové tvorby a formulování odpovědnosti v takto živém týmu. Příprava a následně zapsání českého loutkářství na seznam kulturního dědictví UNESCO si vyžádalo nejen historické studie, ale především bádání, v čem a jak se projevuje živost tak významné tradice. Stále častější podíl studentů a absolventů na tvorbě s lidmi, kteří mají různá omezení, vedl k pravidelné účasti studentů a pedagogů na přehlídkách této tvorby, k pracovním seminářům a konferencím na toto téma samozřejmě s odbornými publikačními výstupy. Jak Oborová rada, tak Ústav dlouhou dobu otevíraly a řídily publikační platformu každoročním sborníkem prací pedagogů a studentů. Finanční náročnost ukončila každoroční vydávání sborníku Divadlo a interakce. Potřebu publikovat dílčí i komplexnější výsledky bádání a studia nahradil webový časopis Studie – Eseje – Texty (S-E-T).
Společné semináře všech ročníků, při nichž prezentují studenti postup svého bádání se staly pravidelnou samozřejmostí. Při nich vzájemné naslouchání, neaprioristické pochybování o jiném názoru či postoji, zkoumání a hledání jeho podstaty a možnosti zařazení do společného energetického pole bylo prostorem vzájemných inspirací i edukativním předmětem cvičení v jasné formulaci a přesvědčivosti. Existoval tak vzájemný přehled o konkrétním stavu a fázi jednotlivého výzkumu, doplňované o pracovní semináře k aktuálním fázím v příslušném doktorském projektu. Doplněny byly o doktorandům přístupné specializované dílny a přehlídky. Takto koncipovaný obsah seminářů byl dle možností obohacen o hosty z domova i ze světa, a to pro hledání širších souvislostí a návazností na stav výzkumu a tvorby ve sledovaných oblastech. Informace ze světa obdobné oblasti tvorby tak byly příležitostně komparovány se zkušenostmi studentů a místního výzkumu. Pravidelně byly semináře doplňovány informacemi a rozpravami o shlédnutých inscenacích či projektech, vydaných publikacích. Mnohdy vedly k poznání zajímavých impulsů ve velkém spektru divadelních aktivit v Praze i v zahraničí.
Oborová rada spolu s Ústavem pořádaly také za aktivní účasti studentů specializované konference s úžeji vymezenými tématy, pokud pro ně vznikla potřeba a příležitost. Jako trvalý výstup přinesly odborné publikace o animaci, tradici a kontinuitě českého loutkářství, o mladé režijní generaci devadesátých let, o Studiu Beseda, divadelní tvorbě ve specifických skupinách či o sdíleném divadle…
Aktivity a odborné debaty bývalých studentů (a z nich rekrutovaných pozdějších pedagogů) KALD DAMU pomáhaly průběžně formulovat plynule se měnící akcenty v procesu hierarchizace priorit studia. Nabídka pro studenty zněla, že mají od počátku před sebou škálu možností a příkladů, že si sami musí volit svou cestu, která může být tím pádem logická a soustředěná, poznávaná a poučená. Jestliže je v civilizovaných zemích samozřejmostí chápání výzkumu v umění jako rovnocenného s výzkumem vědeckým, tak je stejně jako ve vědeckém bádání a v jeho výsledcích nezbytné respektovat fakt, že skutečně nové a navýsost objevné poznatky a výsledky vědecké, a tedy i umělecké práce jsou naprosté výjimky, skutečné poklady lidského poznání. To ovšem právě v mladších generacích a jistě i v doktorském studiu vede k limitnímu uvažování, ke snaze oněch většinou nedosažitelných vrcholů dosáhnout, překonat doposud dosažené limity. Ke vzniku prostoru souznění a pokory s kladením si velkých cílů může toto období položit důležitý základ. Odtud i odpovědnost pedagogická za stav a způsoby bádání a studia v doktorském stupni vzdělávání.
Potřeba, možnosti i perspektiva doktorského studia v návaznosti na studijní program KALD v oblasti vzájemné interakce či dokonce přímého sdílení všech komponentů divadelního díla jak při zrodu, tak při prezentaci, tedy včetně diváků v procesu vědomé reflexe a sebereflexe, je nepochybná. Doktorské studium se bude, díky neustále novým podnětům divadelního vývoje, bezpochyby nadále rozvíjet, protože bude vždy aktuálně na nové impulsy reagovat. Jak se studium organizačně začleňuje v systému vzdělávání na fakultě, je otázkou stanovení vnitřní struktury fakulty. Přimlouvám se za větší možnosti vzájemného ovlivňování a inspirací v rámci reálných časových i finančních limitů. Nikoli jako povinnost, ale jako otevřený prostor pokud možno s inspirativní energií.
Úvodní foto: Kateřina Šplíchalová Mocová
[1] Materiály z archivu Doktorského studijního programu na KALD, 6. 2., 1. 7. a 13. 9. 2004