Tomáš Čapek VÝSLEDKY VÝZKUMU PEDAGOGICKÉHO POTENCIÁLU HERECKÉ METODIKY COMMEDIA DELL’ARTE Úvodem Ve svém výzkumu analyzuji hereckou tvorbu z hlediska tělesnosti a disciplíny za cílem rozvoje pedagogického přístupu k výuce jevištního pohybu na Divadelní fakultě Akademie múzických umění. Své poznatky opírám o empirický výzkum vycházející z vlastní zkušenosti herecké, režijní a pedagogické. Disciplína herecké tvorby je, bohužel, často relativizovaným tématem napříč divadelní i […]
Jakob Keller SOCIÁLNÍ CÍTĚNÍ IVANA VYSKOČILA IVAN VYSKOČIL JAKO PSYCHOLOG V ZÁCHYTNÝCH DOMOVECH PRO MLADISTVÉ & ODRAZ TÉTO ZKUŠENOSTI V JEHO LITERÁRNÍ A DRAMATICKÉ TVORBĚ Opírám se zde mimo jiné o méně čtený zdroj, tím je Vyskočilova diplomová práce z psychologie, napsaná na FF v roce 1957: K úloze psychologa v záchytných domovech pro mladistvé. V ní je již patrný […]
Kateřina Mocová: MYSLÍME DIVADLEM, MĚNÍME SVÉ NÁVYKY, SEBE, TÍM I LIDI KOLEM (Divadelní tvorba ve specifických skupinách: s lidmi se znevýhodněním mentálním, psychickým, fyzickým, sociálním i jiným a divadelními profesionály jako tým) Jaké označení si přejeme? Divadlo komunitní, sociální, autorské, devised, někdy i dokumentární, inkluzivní, participativní, imerzivní… Od všeho kousek. Začali jsme tomu v roce 2011 říkat specifické divadlo. Vytváříme […]
Vladimír Novák: VÝZKUMNÁ VÝCHODISKA Z OBLASTI SPECIFICKÉHO, LOUTKOVÉHO A ALTERNATIVNÍHO DIVADLA V UMĚLECKÉ PRAXI Smysluplné poznávání a touha po něm jsou jedním ze základních předpokladů pozitivního rozvoje člověka. Kultivuje naši duši, skýtá radost a naplňuje smysl naší životní pouti. Poznání zvyšuje pestrost a kvalitu našich životů. Význam bádání v oblasti uměnovědné je tím významnější, že pomáhá ozřejmovat zásadní otázky po smyslu lidského konání […]
Jan Vedral NARCISMUS V DIVADLE A NARCISTNÍ DIVADLO Dramaturgický esej a současně prolegomena možného příštího rozsáhlejšího výzkumu 1. Tento příspěvek je pokusem otevřít našemu přemýšlení jeden aspekt tzv. performativního obratu. Tím je zřetelná změna paradigmatu v pojetí a vnímání divadelního umění, nastolující zejména v zemích, jejichž divadelní provoz byl institucionalizován a organizován v 19. století podle osvícenských idejí, jiný vztah divadla a jeho tvůrců […]
Jakub Korčák THE POETRY OF PEDAGOGY BY MARIA OSIPOVNA KNEBEL Experience of Active Analysis in the pedagogical process When I, as her student, first saw Maria Osipovna Knebel at her age of 84, as a small, white-haired old woman who, with the support of her assistants, carefully shuffled into the rehearsal room of the Russian Institute of Theatre Arts in […]
Miloslav Klíma DOKTORSKÉ STUDIUM NA KALD DAMU V OBDOBÍ 2008–2023 Chvíli trvalo, než se i na uměleckých vysokých školách prosadila potřeba doktorského studia jakožto kombinace vzdělávání a bádání. Permanentně byl redefinován smysl a cíle studia na uměleckých vysokých školách a fakultách na pomezí výzkumu praxí, teoretickým bádáním a reflexemi ve vazbě na trojí chápání výzkumu v umění (klasická uměnověda, nová lidská […]
Michal Čunderle STUDENTSKÉ AUDIONAHRÁVKY JAKO STOPY SEMINÁŘE AUTORSKÉHO ČTENÍ Tento text je jistým doplněním článku Zuzany Pitterové Dírkami v kšiltovce (SET 2023/1), v němž reflektuje svou zkušenost s natáčením audioknih se studenty DAMU a dosti otevřeně nás zve do své tvůrčí kuchyně, anebo spíš badatelny, mluvíme-li o uměleckém výzkumu. Je doplněním o širší, dnes již historický kontext a také doplněním o posluchačskou odezvu. […]
Marianna Kozak PROČ DĚMIDOV? V březnu 2017 v Praze na DAMU v rámci symposia The S Word: Merging Methodologies prezentoval prof. Andrei Malaev-Babel knihu Nicolai Demidov Becoming an Actor-Creator, na jejímž anglickém vydání se podílel jako editor a spolupředkladatel. Jeho prezentace i kniha samotná vyvolaly zvědavé i pobouřené dotazy, jelikož v mnohém si dovolil rozporovat účinnost tzv. systému Konstantina S. Stanislavského, který ostatně byl […]
Vratislav Šrámek MOŽNÝ PŘÍSTUP K ŘEŠENÍ ZVUKOVÉ KOMPONENTY SCÉNICKÉHO DÍLA/PROJEKTU A JEHO APLIKACE VE VÝUCE PROČ ZVUKOVÁ KOMPONENTA 1. Materiál Divadelní inscenaci, scénický projekt vnímáme jako dílo tvořené komponentami divadelního výrazu, které jsou co do obsahu vzájemně dílčím způsobem prostupné. Interakce těchto komponent se podílí na temporytmu scénického díla. Jsou stejně významné jako hudební tektonika a kinetika pro kompozici hudební. Ve […]