Jakub Maksymov KOMPARATIVNÍ ANALÝZA PEDAGOGICKÉ METODY JANA V. DVOŘÁKA A AGNÈS LIMBOS I. Porovnání metod výuky předmětného divadla a divadla objektů Jana V. Dvořáka (*1925, Úsobí, †2006, Hradec Králové) a Agnès Limbos (*1952, Huy, Belgie) může být pro obor přínosné hned z několika důvodů. Jejich nejdůležitějším pojítkem je bezesporu jejich zakladatelská role (v jejich kulturním okruhu) a relevance v oboru […]
Monika Kováčová PROJEKT BATOLÁRIUM – OD NULY AŽ K TROM (Poznámky k príprave prvých predstavení pre deti od desiatich mesiacov do dvoch rokov na Slovensku – Batolárium, AKVAbatoláRIUM, FARbatoláRIUM) KRÁTKA HISTÓRIA ALEBO OD BODU NULA Koncom 80-tych rokov si súrodenci Roberto a Valeria Frabetti z bolognského divadla La Baracca všimli, že na ich predstaveniach pre deti od troch rokov pribúda […]
Lucia Škandíková HLEDÁNÍ VZTAHU RÁMU A SCÉNOGRAFICKÉHO PROSTORU „Obraz, stejně jako třeba jazyk, je konvencí, která nás od skutečnosti odděluje, protože o ní hovoří.”[1] Nejdůležitější otázku, kterou si ve svém výzkumu kladu, je: Čemu jsem v divadle ochotna věřit? To, na co se v divadle dívám, akceptuji jako předem zinscenované a přistupuji tím na hru, u níž předpokládám, že budu […]
Kateřina Šplíchalová Mocová OTEVŘENÁ DRAMATURGIE A JEJÍ SPECIFIKA V PROCESU TVORBY INSCENACE S LIDMI S MENTÁLNÍ RETARDACÍ (stručný přehled poznatků specifické praxe, kdy se dramaturgie stává expanzivním hledáním, poznáváním a sdílením) Všichni dnes dobře chápeme otevřenost témat, prostoru, žánrů, technologií, médií… Nebudu proto v této studii psát o tzv. staré (tradiční)/nové/postdramatické/demarkační dramaturgii, kamenné/projektové, devised… Budu psát „jednoduše o dramaturgii“, která je dynamickým systémem […]
Jitka Vrbková JAK ZAPARKOVAT ČESKÁ DIVADLA ACTOR-SPECIFIC V KULTURNÍM SYSTÉMU Milý čtenáři, pokud nyní čekáš odpočinkový a vlastně trochu humorný žánr, musím tě zklamat. Bude se jednat o čtení depresivní až hororové, při němž vstávají vlasy na hlavě všem, kterým po létech úporného snažení o „zaparkování“ našich specifických divadel v českém kulturním systému ještě všechny vlasy nevypadaly. Abychom na věc nešli […]
Jakub Maksymov VE FORMĚ JE UKRYTÁ ODPOVĚĎ Na podzim roku 2019 jsme s Dominikem Migačem poprvé uvedli v pražském divadle NoD náš komorní loutkově-technologický projekt Prefaby. Stalo se tak po jeho více něž dvouletém vývoji. Inscenace měla pozitivní ohlasy, byla pozvána na řadu divadelních festivalů a několika se dokonce stihla i zúčastnit. Nicméně takřka vzápětí přišla pandemie viru COVID-19 a […]
Kateřina Dolenská VELKÁ ŠANCE PRO LOUTKÁŘSKÝ OBOR Ústav pro výzkum a studium divadla alternativního, loutkového a divadelní tvorby ve specifických skupinách Divadelní fakulty Akademie múzických umění v Praze vznikl transformací někdejšího Výzkumného pracoviště Katedry alternativního a loutkového divadla v polovině roku 2020. Ve svých aktivitách navazuje na umělecko-výzkumnou a pedagogickou činnost KALD a je úzce propojen především s jejím doktorským programem.[1] Pro […]
Zuzana Vojtíšková KLASICKÉ POHÁDKY JAKO PROSTŘEDEK KOMUNIKACE A SDÍLENÍ Popularita pohádek a hlubší zájem o ně v posledních letech roste. Pohádka je žánr, kterému se v naší kultuře v podstatě nelze vyhnout. Všichni jsme s ním nějak obeznámeni, ať už k němu získáme kladný, nebo záporný vztah, ať už nás tyto příběhy trvale oslovují, či naopak popuzují, nebo k nim zůstaneme zcela neutrální. Pohádky často vyvolávají […]
Pavel Hubička OBRAZ, PROSTOR, SCÉNA Je studie, která se ve své detailní podobě ve formě disertační práce věnuje fenoménu obrazu ve scénickém prostoru. Obrazy realizované na scéně mají svůj původ ve vnitřních numinózních obrazových vzorcích, rezonujících s tématem konkrétní inscenace. Zvnějšnění vnitřních obsahů na scéně v konkrétních scénických obrazech prochází tvůrčím procesem v charakteristických prostorech. Prostorem paměti – obrazů v […]