Vladimír Novák Problematika terminologie výstupů v uměleckém výzkumu – hodnocení výstupů z hlediska specifikace RIV s ohledem na specifikum výzkumu v oblasti specifického a sociálního divadla V oblasti umění velice často narážíme na pojmy, které jsou mnohdy automaticky, někdy však ledabyle či nahodile, přebírány z jiných disciplín, oborů, odvětví, nebo z jiných jazyků. Dochází pak často k matoucím výkladům, pochopením či zacházením s tím či oním konkrétním termínem […]
Jan Čtvrtník Herec v rukou zvuku zachycuje rozličné možnosti herecké tvorby s akcentem na zvukový komponent scénického díla. Ve svém výzkumu se zabývám reflexí a analýzou vlastních uměleckých projektů či realizací, na kterých jsem spolupracoval jako tvůrce zvukového komponentu či herec/performer během svého doktorského studia, tedy v letech 2017–2022. Stěžejními oblastmi jsou pro mě zaprvé využívání zvukových technologií a jejich dramaturgických […]
Vladimír Novák Specifické divadlo jako otevřený sdílený dialog Poměrně dlouhá izolace během covidové doby znamenala pro oblast sociálního a specifického divadla značný posun ve vnímání a rehabilitaci tématu. Přinesla rapidní zvýšení zájmu o něj – a co je velmi potěšující, i z řad studentů DAMU. A to ze všech oborů na fakultě. Jen čas některých studentů, ve snaze dohnat vše zameškané, […]
Miloslav Klíma Glosy k možnostem a podobám sdílení v divadelní tvorbě V posledních letech se slovo sdílená tvorba, sdílené divadlo opakují v mnoha proklamacích a debatách divadelníků. Pojem devised (u nás se často uplatňuje nikoli jako překlad, ale jako souhrnný pojem společného sdílení tvorby) se používal v Anglii koncem padesátých let minulého století, kdy se dostávali především režiséři do sporu s autory, jimž jakožto reální inscenátoři […]
Miloslav Klíma Limity, možnosti a zkušenosti …úroveň každé společnosti můžeme posuzovat nebo hodnotit dle toho, jak je schopna postarat se o své „slabší články“. Jakým způsobem se dokáže vypořádat s jinakostí. Péče o znevýhodněné a postižené v různých obdobích společenského vývoje souvisí také samozřejmě s politicko-ekonomickou a kulturní úrovní konkrétní doby.[1] Historie vztahu společnosti k těch, kteří jsou postiženi jakýmkoliv nedostatkem zvláště v oblasti zdravotní […]
ZDROJE K ANTROPOLOGICKÉMU A SOCIÁLNÍMU DIVADLU (DIVADELNÍ TVORBĚ VE SPECIFICKÝCH SKUPINÁCH) ARENDTOVÁ, Hannah. Vita activa neboli O činném životě. 1. vyd. Praha: Oikoymenh, 2007. AUGÉ, Marc. Antropologie současných světů. 1. vyd. Brno: Atlantis, 1999. ARTAUD, Antonin. Divadlo Antonina Artauda II – Texty. 1. vyd. Kulturní dům hlavního města Prahy, 1988. BARBA, Eugenio. Divadelní antropologie. In Svět a divadlo, číslo 4/1994, s. […]
Kateřina Šplíchalová Mocová OTEVŘENÁ DRAMATURGIE A JEJÍ SPECIFIKA V PROCESU TVORBY INSCENACE S LIDMI S MENTÁLNÍ RETARDACÍ (stručný přehled poznatků specifické praxe, kdy se dramaturgie stává expanzivním hledáním, poznáváním a sdílením) Všichni dnes dobře chápeme otevřenost témat, prostoru, žánrů, technologií, médií… Nebudu proto v této studii psát o tzv. staré (tradiční)/nové/postdramatické/demarkační dramaturgii, kamenné/projektové, devised… Budu psát „jednoduše o dramaturgii“, která je dynamickým systémem […]
Jitka Vrbková JAK ZAPARKOVAT ČESKÁ DIVADLA ACTOR-SPECIFIC V KULTURNÍM SYSTÉMU Milý čtenáři, pokud nyní čekáš odpočinkový a vlastně trochu humorný žánr, musím tě zklamat. Bude se jednat o čtení depresivní až hororové, při němž vstávají vlasy na hlavě všem, kterým po létech úporného snažení o „zaparkování“ našich specifických divadel v českém kulturním systému ještě všechny vlasy nevypadaly. Abychom na věc nešli […]